Západní Evropa má za sebou nejteplejší červen v historii měření. Neutuchající vlny veder, které zasáhly region v několika po sobě jdoucích intervalech, vyhnaly teploty na extrémní hodnoty, oznámila ve středu klimatická monitorovací služba Evropské unie Copernicus. Globálně se letošní červen zařadil jako třetí nejteplejší v historii, což prodlužuje dlouhodobý trend oteplování planety způsobeného emisemi skleníkových plynů.
Zatímco celosvětově byl letošní červen třetím nejteplejším v záznamech, hned za rekordními roky 2024 a 2023, mimořádně vysoké teploty byly nejvíce patrné právě v Evropě. Ta se otepluje několikrát rychleji než celosvětový průměr, a miliony lidí tak byly na kontinentu vystaveny vysokému teplotnímu stresu. Denní průměrné teploty v západní Evropě dosahovaly úrovní, které jsou jen zřídka k vidění – a nikdy tak brzy v létě.
Několik zemí zaznamenalo povrchové teploty přesahující 40 stupňů Celsia, přičemž ve Španělsku a Portugalsku se rtuť teploměru vyšplhala až na 46 °C. Samantha Burgess, vedoucí strategického oddělení pro klima v rámci služby Copernicus, označila dopad vln veder v Evropě za „výjimečný“. Situaci podle ní ještě zhoršily rekordně vysoké teploty povrchu moře v západním Středomoří, které na konci června dosáhly historického denního maxima, uvedl server france24.
„Ve světě, který se otepluje, budou vlny veder pravděpodobně častější, intenzivnější a zasáhnou více lidí po celé Evropě,“ uvedla Burgess.
Dvě hlavní vlny veder – jedna od 17. do 22. června a druhá od 30. června do 2. července – byly spojeny s takzvanými „tepelnými dómy“. Tyto meteorologické jevy uvězňují teplý vzduch nad zasaženými oblastmi, prodlužují dusivé počasí a zhoršují znečištění ovzduší i podmínky pro vznik lesních požárů.
Němci mají nejdražší elektřinu v Evropě. Vláda zoufale hledá řešení, Česko by mělo zpozornět
Nejvyšší pocitové teploty, které zohledňují i vlhkost vzduchu a její dopad na lidské tělo, byly zaznamenány v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii a na velké části Balkánu. Například severně od Lisabonu dosáhla maximální pocitová teplota 48 °C, což je přibližně o 7 °C více, než je průměr pro tuto oblast, a je spojována s „extrémním teplotním stresem“.
Teplota povrchu moře v západním Středomoří byla v červnu „výjimečně vysoká“, v některých oblastech až o 5 °C nad průměrem. 30. června dokonce dosáhla rekordních 27 °C. Vyšší teplota vody snižuje noční ochlazování vzduchu podél pobřeží, přispívá k vyšší vlhkosti a poškozuje mořský život.
Analýza agentury AFP založená na datech služby Copernicus zjistila, že 12 zemí a přibližně 790 milionů lidí po celém světě zažilo minulý měsíc rekordní vedra. Nebezpečné horko zasáhlo části Spojených států, zatímco v Číně podle státních médií zaznamenalo 102 meteorologických stanic nejteplejší červnový den v historii.
Kromě veder byl červen po celém světě ve znamení dalších extrémů. Ničivé lesní požáry zuřily v částech Kanady a jižní Evropy, zatímco smrtící povodně zasáhly oblasti Jižní Afriky, Číny a Pákistánu.
Data ze služby Copernicus, která čerpá z miliard měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic, ukazují, že letošní červen byl o 1,3 °C teplejší než v předindustriální éře. Přestože je to pod hranicí 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou, jde o jeden z pouhých tří měsíců za poslední dva roky, který se pod tuto hranici dostal. Mnoho vědců se nyní shoduje, že udržení dlouhodobého oteplení pod 1,5 °C bude téměř nemožné a k prolomení této hranice by mohlo dojít již kolem roku 2030.
