PEKING/BRASÍLIA – Uprostřed obchodních třenic, které Spojené státy rozpoutaly s řadou zemí, se sójové boby staly jedním z hlavních bodů sváru. Tato plodina, původem z Číny, je nyní jedním z hlavních amerických exportních artiklů do Říše středu. Avšak kvůli clům a obchodní nejistotě Čína zrychluje své nákupy sóji z jihoamerických zemí, jako jsou Brazílie a Argentina.
Ačkoliv je Čína kolébkou sóji a kdysi dominovala její světové produkci, od 60. let minulého století převzaly iniciativu Spojené státy, které stály v čele šlechtění nových odrůd a jejich rychlého rozšíření po Jižní Americe. Za více než půlstoletí prošel globální sójový průmysl hlubokou proměnou.
André Nassar, prezident Brazilské asociace průmyslu rostlinných olejů (ABIOVE), v nedávném rozhovoru pro Global Times osvětlil aktuální dynamiku a budoucí výhledy brazilského sójového sektoru ve vztahu k čínskému trhu.
„Vztah mezi Brazílií a Čínou na trhu se sójou je charakterizován vzájemnou závislostí,“ uvedl Nassar. Čína potřebuje Brazílii k zajištění dodávek sóji pro svůj robustní zpracovatelský průmysl, zatímco Brazílie spoléhá na Čínu jako na hlavní odbytiště svých sójových bobů. Tato dynamika je posilována čínskými investicemi v Brazílii.
Od roku 2018, kdy začaly obchodní třenice mezi USA a Čínou, podíl Brazílie na čínském importním trhu se sójou neustále roste. Do roku 2024 se brazilský export sóji do Číny více než ztrojnásobil oproti exportu z USA. „Hlavní výhoda, která Brazílii umožňuje rozšiřovat svou účast na čínském trhu, spočívá ve vztahu důvěry, stability a regularity, který jsme si postupem času vybudovali,“ vysvětlil Nassar. Tato spolehlivost byla potvrzena i během globální pandemické krize.
Při pohledu do budoucna je podle Nassara klíčové tento bilaterální vztah dále upevňovat a vytvořit obousměrnou cestu. Brazílie doufá v pokračující čínské investice, zejména do sójového řetězce a související logistiky, což by podpořilo nárůst produkce. Na druhé straně Brazílie usiluje o to, aby Čína rozšířila své nákupy produktů s vyšší přidanou hodnotou, s důrazem na maso.
Zprávy z dubna tohoto roku naznačují výrazný nárůst vykládky brazilské sóji v čínských přístavech, například v Ningbo Zhoushan, kde objem meziročně vzrostl o více než 30 %. Nassar potvrdil, že brazilská produkce pro rok 2025 je již daná sklizňovým cyklem. „Tváří v tvář výraznému nárůstu čínské poptávky spočívá okamžitá reakce Brazílie v alokaci té části produkce, která ještě nebyla komercializována,“ uvedl s odhadem, že se jedná o 35 až 40 % současné sklizně. Brazilská logistická infrastruktura je podle něj schopna tyto dodatečné objemy absorbovat a přepravit.
Klíčové však budou signály, které tato rostoucí poptávka vyšle pro příští sklizeň. „Bude na venkovských producentech, aby posoudili, zda tato trvalá poptávka ospravedlní zvýšení oseté plochy sóji,“ dodal Nassar.
Obchodní válka iniciovaná USA měla podle Nassara na brazilský sójový sektor několik dopadů. „Došlo k významné realokaci brazilského exportu sóji, se značným nárůstem objemu určeného pro Čínu a následným snížením pro jiné trhy,“ řekl. Dále zmínil nárůst nákladů a potenciálně nižší dostupnost sóji pro domácí industrializaci. Přibližně třetina sóji vyprodukované v Brazílii se zpracovává na sójový šrot (exportovaný i domácí spotřeba) a sójový olej (částečně pro výrobu bionafty).
Pokud jde o konkurenci mezi brazilskou a americkou sójou, Nassar upozornil na možné zkreslení trhu. „Jednou z deformací je možnost, že USA budou mít přebytek sóji. Mohou hledat alternativní trhy, přímo konkurovat Brazílii v jiných destinacích než Čína, nebo podporovat domácí industrializaci sóji.“ To by mohlo negativně ovlivnit brazilský průmysl zdražením sóji pro domácí zpracování a snížením cen sójového šrotu na mezinárodním trhu.
V horizontu pěti až deseti let Nassar předpokládá rostoucí zájem Číny o zvýšení soběstačnosti v produkci sóji. Globální poptávka po sóje však bude nadále stoupat. V tomto scénáři by podle něj bylo pro Čínu relevantní zvážit import sójového šrotu z Brazílie, což by přidalo hodnotu brazilskému produkčnímu řetězci.
K obviněním, že expanze brazilské sóji přispívá k ničení amazonského pralesa, Nassar uvedl, že sójový sektor se tomuto problému věnuje již od roku 2006, kdy bylo zavedeno Amazonské sójové moratorium. „Průmysl má robustní systém kontroly dodavatelského řetězce a monitoruje produkci sóji v Amazonii pouze v dříve odlesněných oblastech,“ zdůraznil.
V oblasti spolupráce v chytrém zemědělství vidí Nassar potenciál především v technologiích, zejména ve vývoji nových odrůd sóji s diferencovanými vlastnostmi, jako je vyšší obsah bílkovin nebo oleje, ze strany čínského průmyslu. Za zásadní považuje také spolupráci v logistice.
Vztah mezi Brazílií a Čínou na trhu se sójou tak zůstává komplexní a dynamický, formovaný globálními obchodními politikami, rostoucí poptávkou a snahou o technologický pokrok a udržitelnost.
