Praha – Český svaz ochránců přírody (ČSOP) již více než dvě desetiletí systematicky vykupuje a chrání cenné přírodní lokality po celé České republice. Díky této vytrvalé práci se podařilo zachovat úctyhodných 207 hektarů mokřadů, které hrají nezastupitelnou roli v odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Tyto rozsáhlé plochy dokáží zadržet přes 1,8 miliardy litrů vody a ročně snížit přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře o více než 1 000 tun. Právě pro tyto unikátní schopnosti se do ochrany mokřadů aktivně zapojila i skupina Veolia prostřednictvím svého nadačního fondu, který na jejich záchranu již přispěl částkou přesahující 11 milionů korun.
Mokřady jsou odborníky považovány za jedny z nejcennějších ekosystémů na planetě, srovnatelné svým významem například s deštnými pralesy. Ačkoliv v České republice pokrývají pouze okolo 1,5 % území, jejich funkce je pro krajinu klíčová. Slouží jako přirozené zásobárny vody, poskytují útočiště mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů a významně přispívají ke snižování koncentrace CO2 v ovzduší. „Mokřady jsou místa, kde voda odpočívá. V suchu pomáhají rostlinám a živočichům, ochlazují krajinu, a během povodní zadržují vodu, čímž chrání obydlené oblasti,“ vysvětluje Jan Moravec, zástupce ředitele kanceláře pro odborné programy v ČSOP.
Schopnost mokřadů zadržovat vodu je skutečně mimořádná. Každý čtvereční metr mokřadu dokáže pojmout až 900 litrů vody. Celkem 207 hektarů chráněných mokřadů tak představuje retenční kapacitu přesahující 1,8 miliardy litrů vody. Pro představu, tento objem odpovídá téměř 750 olympijským bazénům nebo obsahu 3,726 miliardy půllitrových PET lahví, které by vyskládané vedle sebe vytvořily řadu dlouhou téměř dvojnásobek vzdálenosti Země na Měsíc. Tento objem je také o 13 % větší než objem Karvinského moře, populární rekreační oblasti v Moravskoslezském kraji.
Kverulant.org prověřil senátory: Docházka a příjmy pod drobnohledem. Někteří chybí, peníze berou
Kromě retence vody je dalším klíčovým přínosem mokřadů jejich schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Zmíněných 207 hektarů ročně zachytí přes 1 000 tun CO2, což odpovídá emisím více než 500 osobních automobilů s ročním nájezdem 20 000 kilometrů. Právě tato schopnost, spolu s významem pro zadržování vody, inspirovala skupinu Veolia k podpoře záchrany mokřadů prostřednictvím svého nadačního fondu.
„Záchrana mokřadů a podobné projekty jdou ruku v ruce s modernizací našich energetických provozů a jejich dekarbonizací, díky které zásadně snižujeme objem škodlivých emisí v ovzduší,“ říká Kamil Vrbka, ředitel pro region Morava Veolia Energie ČR. Společnost, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, masivně investuje do odklonu od uhlí. Například v Krnově snížila podíl uhlí o 80 %, ve Frýdku-Místku dokonce o 100 %, a plně dekarbonizované provozy plánuje i v Karviné a Ostravě. Celkově Veolia v rámci svého programu GreenUp proinvestuje do dekarbonizace 20 miliard korun.
Příkladem spolupráce skupiny Veolia a ČSOP v Moravskoslezském kraji je Lutyňská pískovna u Dětmarovic na Karvinsku. Na záchranu této lokality přispěl Nadační fond Veolia částkou 600 tisíc korun v rámci programu „Vraťme vodu přírodě“. „Příroda i ovzduší na Karvinsku dost utrpěly těžbou a spalováním černého uhlí. Naší snahou je pomocí dekarbonizace i podpory přírodních projektů změnit stav věcí,“ doplňuje Kamil Vrbka s tím, že v karvinské teplárně již probíhá instalace moderních plynových kotlů a pracuje se na spuštění multipalivového kotle, který ročně sníží emise CO2 o 200 tisíc tun oproti spalování uhlí.
Kromě revitalizace, výkupů a údržby mokřadů financuje Nadační fond Veolia také jarní přesuny obojživelníků, kteří migrují k mokřadním plochám za účelem rozmnožování. „Jednou z mnoha superschopností mokřadů je podpora a ochrana biologické rozmanitosti naší krajiny. Mokřady jsou domovem dlouhé řady vzácných nebo ohrožených zvířat, a proto také podporujeme akce, při nichž se staví u silnic bariéry,“ uvedla Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia, s odkazem na ochranu obojživelníků před usmrcením na komunikacích.
