Stát v loňském roce vyplatil na příspěvcích na bydlení rekordních 20,3 miliardy korun, přičemž v prosinci tuto dávku čerpalo 285 900 domácností. To představuje nejvyšší roční výdaje a největší počet příjemců v historii. Ve srovnání s rokem 2022 se výdaje více než zdvojnásobily a počet domácností vzrostl o čtvrtinu. Růst výdajů na bydlení a pomalý nárůst mezd přispěly k tomu, že stále více domácností potřebuje pomoc od státu.
Náklady na bydlení se v posledních letech výrazně zvýšily, zatímco příjmy domácností rostly pomaleji. V prosinci loňského roku pobíralo příspěvek na bydlení o 15 tisíc domácností více než před rokem a o téměř 58 tisíc více než v roce 2021. Pro srovnání, v roce 2012 stát na tuto dávku vynaložil jen 5,7 miliardy korun a podpořil 182 300 domácností.
Vedle růstu cen energií a nájmů se na vyšším počtu příjemců podepsalo i zjednodušení administrativního procesu a rozšíření podmínek pro získání příspěvku. Aktuálně může o tuto pomoc požádat každá domácnost, jejíž náklady na bydlení přesahují 30 % čistého příjmu.
Přichází změna: čtyři dávky v jedné
Od října letošního roku by mělo dojít k zásadní změně v systému sociální podpory. Poslanecká sněmovna projednává návrh na sloučení čtyř dosavadních dávek – příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě – do jediné dávky. Tento krok má zjednodušit vyřizování žádostí a zlepšit cílení podpory na skutečně potřebné domácnosti.
Nová dávka se bude skládat ze čtyř složek: na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci nebo aktivní hledání zaměstnání. Výše podpory se má odstupňovat podle příjmu domácnosti a její pracovní aktivity. Současně se zruší dosavadní kritické body, kdy i minimální zvýšení příjmu znamenalo ztrátu nároku na dávky.
Přísnější posuzování majetku
Nový systém přinese i podrobnější majetkový test. Úředníci budou důsledněji zkoumat nejen příjmy, ale i majetek žadatelů. Například domácnosti s vlastním bydlením budou moci mít na účtu maximálně 200 tisíc korun, přičemž tato částka se s každým dalším členem zvýší o 50 tisíc. Nájemníci bez nemovitosti si budou moci ponechat úspory až do výše 400 tisíc korun a za každého dalšího člena připočítat dalších 100 tisíc.
Podle návrhu zákona by domácnosti mohly vlastnit dvě nemovitosti, avšak druhou by musely do tří let prodat. Co se týče automobilů, každý dospělý člen domácnosti by mohl mít jedno vozidlo běžné hodnoty.
Novinky pro zranitelné skupiny
Sněmovna projednává i rozšíření okruhu zranitelných osob, které by měly nárok na vyšší podporu. Kromě samoživitelů s dětmi do deseti let a rodičů pečujících o nezaopatřené děti mladší 26 let by se mezi tyto skupiny mohli nově zařadit i lidé s vdovským důchodem, osoby starší 65 let nebo lidé s invaliditou prvního stupně.
Podpora pro studenty a pracující
Mezi poslaneckými návrhy se objevila i podpora studentů vysokých škol formou rozšíření okruhu příjemců sociálního stipendia. Zvažuje se také zavedení tzv. „hlídačkovného“ pro studentky-matky, které by mohly na péči o malé dítě získat částku odpovídající třetině minimální mzdy.
Změny v systému sociálních dávek mají motivovat k legální práci i dlužníky v exekucích a insolvencích. Pravidelná valorizace rodičovského příspěvku podle inflace je dalším krokem, který má rodinám pomoci udržet si životní standard i v době ekonomických výkyvů.
Pokud návrh projde legislativním procesem bez větších komplikací, mohl by nový systém sociální podpory začít platit od října letošního roku. Odborníci však upozorňují, že úspěch reformy bude záviset nejen na jejím zavedení, ale i na důsledné kontrole, aby se pomoc dostala skutečně těm, kteří ji nejvíce potřebují.
