Příběh se odehrává ve vybydleném panelovém domě v Ostravě – Přívoze, uprostřed nevábného industriálního prostředí. Pětatřicetiletá Olena z Ukrajiny, která zde žije se svou babičkou Věrou, maminkou Halinou a svými dvěma malými dětmi, oceňuje alespoň tuto skromnou střechu nad hlavou a říká, že si nemá na co stěžovat.
Redaktory provádí svým bytem, který má kolem 50 metrů čtverečních. „Nedivte se. Přijeli jsme s prázdnou. Neměli jsme skoro nic,“ vysvětluje, jakým způsobem jejich rodina v důsledku války na Ukrajině přišla o všechno včetně střechy nad hlavou.
Jejich útěk z rodného Volnovacha byl rychlý a dramatický. Nad hlavami jim létaly kulky a na útěk měli pouhých 15 minut. Dokumenty, nějaké osobní věci a peníze byly vše, co stačili vzít s sebou. Olenin příběh je svědectvím o tom, jak se člověku během několika minut může změnit celý život.
Nyní žije rodina v Ostravě, obě ženy mají práci, Olena i její matka Halina pracují v místní nemocnici a každá z nich vydělává v čistém 16 tisíc korun měsíčně. S rodinným rozpočtem jsou opatrné, žijí skromně a šetří, přesto od některých výdajů musely s postupem času upustit a u veškerých nákupů se zamyslet nad tím, zda se skutečně jedná o nezbytnost nebo koupě ještě počká.
„Nestěžuju si,“ říká Olena. „Život tu je sice těžký, ale nestřílí se, nebombarduje, můžeme tu v klidu žít a spát. Jsme za to vděční.“ Přesto připouští, že musela dělat obtížná rozhodnutí, jako je odhlášení dcery z malířského kroužku, aby udržela rodinné finance pod kontrolou.
Podle Barbory Klinovské z Organizace pro pomoc uprchlíkům je situace této rodiny příkladem, jak současný systém nepřímo penalizuje ty, kteří se snaží pracovat a stát se nezávislými na státní podpoře. V současné chvíli jsou příjmy výše zpovídané domácnosti 32 000 korun a kdyby se ženy rozhodly nepracovat a spoléhat na humanitární dávky, jejich příjem by činil 31 000 korun. Takto nepatrný finanční rozdíl Ukrajince spíše demotivuje a z tohoto důvodu mnoho z nich raději zůstává na dávkách.
Zdroj: seznamzpravy.cz
