Německé kamenné lékárny s obavami hledí na blížící se soudní rozhodnutí, které by mohlo rozbít dosavadní ochranu před konkurencí z internetu. Cenová regulace léků na předpis, která jim dosud zajišťovala stabilitu, se otřásá v základech. Lékárnické svazy varují před fatálními dopady na péči o pacienty.
Zásilkové lékárny ze zahraničí, jako jsou DocMorris nebo Shop-Apotheke, investují obrovské prostředky do marketingových kampaní, aby přilákaly německé zákazníky. Jejich snaha má však zatím omezený dopad. V roce 2024 tvořil jejich podíl na výdajích za léky z veřejného pojištění pouhých 1,4 %. Ačkoliv se jedná o nárůst, je přičítán především zavedení elektronického receptu, který online nákupy zjednodušil.
Věrnost německých zákazníků kamenným lékárnám stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je potřeba okamžité dostupnosti léků v případě akutního onemocnění. Druhým, a zásadním, je jednotná cena léků na předpis. Zákazníkům se tak nákup online finančně nevyplatí, protože zásilkové lékárny nesmějí nabízet žádné bonusy ani slevy.
Tato cenová vazba je však dlouhodobě nestabilní. Již v roce 2016 ji Evropský soudní dvůr označil za protiprávní, jelikož omezuje volný pohyb zboží v rámci EU. Německý zákonodárce sice v roce 2020 zareagoval zakotvením zákazu bonusů do sociálního zákoníku, ovšem toto pravidlo se nevztahuje na volně prodejné léky nebo léky pro soukromě pojištěné pacienty. Právě v segmentu volně prodejných léků již zásilkový obchod dosahuje tržního podílu přes 20 %, což podle Thomase Preise, předsedy Sdružení německých lékárnických svazů (ABDA), lékárny výrazně poškozuje, uvedl server tagesschau.
Lékárníci proto s napětím očekávají verdikt Spolkového soudního dvora (BGH), který má rozhodovat ve věci starších slevových akcí jedné nizozemské zásilkové lékárny. Existuje však možnost, že soud zaujme principiální postoj k otázce cenové regulace jako takové. „Pokud BGH cenovou vazbu zruší, hrozí fatální závod o slevy a bonusy,“ varuje Preis. „Mělo by to extrémní dopady na zaopatření občanů.“
Počet lékáren v Německu již nyní prudce klesá – z více než 20 000 v roce 2016 na současných méně než 17 000. Preis zdůrazňuje, že kamenné lékárny jsou klíčovou součástí veřejné služby, protože zajišťují například noční a pohotovostní služby. „Online zásilkové služby žádné pohotovosti nedělají,“ dodává. Naopak internetová lékárna DocMorris argumentuje, že uvolnění regulace by vedlo ke snížení cen. „Pro mnoho pacientů, zejména chronicky nemocných, může být každé ušetřené euro znatelnou úlevou,“ tvrdí společnost. Odborníci volají po vyváženém řešení, které by například posílilo menší lékárny zvýšením paušálních plateb za pohotovostní služby.
Situace v České republice je odlišná
Zatímco v Německu je debata o cenách a bonusech v plném proudu, v České republice je situace zásadně jiná. Zásilkový výdej léků na lékařský předpis je až na velmi úzké a specifické výjimky zákonem o léčivech zakázán. Pacient si sice může lék rezervovat online prostřednictvím systému eRecept, ale vyzvednout si jej musí osobně v kamenné lékárně. Česká lékárnická komora proti jakémukoliv uvolnění pravidel dlouhodobě a důrazně vystupuje. Jako hlavní argumenty uvádí ochranu zdraví a bezpečí pacientů, zajištění odborné konzultace s lékárníkem a především hrozbu rozpadu zavedené sítě lékáren, která by postihla zejména venkovské a hůře dostupné oblasti. Debata se tak v Česku nevede o tom, za kolik se budou léky na předpis online prodávat, ale zda vůbec by se takto prodávat měly.
