Po půl roce budeme opět posouvat hodinovou ručičku. Tentokrát dopředu, a to konkrétně v noci ze soboty 29. března na neděli 30. března, ze dvou na tři hodiny ráno. Tento opakující se rituál zůstává navzdory dlouholetým diskusím o jeho zrušení stále platný. Evropská unie přitom již před několika lety naznačila, že střídání času by mělo skončit.
Plány na zrušení a neshody členských států
V roce 2018 Evropská komise navrhla ukončení povinného střídání letního a standardního času. Evropský parlament následně v roce 2019 schválil návrh, že každá země si má zvolit, zda si ponechá letní, nebo standardní čas, přičemž poslední změna měla proběhnout v roce 2021. Očekávalo se, že jednotlivé státy rychle rozhodnou a sjednotí se na dalším postupu.
Mezi členskými státy panovaly velké neshody. Zatímco některé země preferovaly trvalý letní čas, jiné chtěly zachovat standardní čas. Problémem se stala také nutnost koordinace mezi sousedními státy, aby nevznikl v Evropě časový chaos. Pandemie covidu-19 pak tuto debatu odsunula na vedlejší kolej a otázka střídání času zůstala nevyřešena.
V Česku minimálně do roku 2026
V České republice vláda v září 2021 schválila pokračování střídání času až do roku 2026. To znamená, že i letos a v 2026 se budou hodiny nadále posouvány podle dosavadního harmonogramu. Rozhodnutí vycházelo z toho, že na evropské úrovni chyběl jednotný postup a nebyla jasná dohoda, jak by se případné zrušení času mělo provést.
Zároveň se ukázalo, že veřejné mínění v této otázce není jednotné. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 se 70 % Čechů vyslovilo pro zrušení střídání času. Z těchto respondentů si 44 % přálo trvalý letní čas a 24 % standardní čas. To znamená, že i kdyby ke změně došlo, stále by bylo nutné rozhodnout, který čas by měl být v Česku zaveden natrvalo.
Dopady střídání času na zdraví a ekonomiku
Odpůrci střídání času argumentují především negativními zdravotními dopady. Výzkumy naznačují, že změna času narušuje spánkový rytmus, zvyšuje riziko infarktů, depresí a dopravních nehod. Lidé se hůře adaptují na nový režim a někteří trpí únavou i několik týdnů po změně.
Na druhé straně existují studie, které naznačují, že posun času přináší také benefity. V létě delší světlo ve večerních hodinách podporuje ekonomickou aktivitu, například vyšší návštěvnost restaurací, obchodů nebo sportovišť. Podle některých odborníků je efekt negativních dopadů individuální a závisí na osobních návycích.
V současnosti už téměř 70 států, včetně Číny, Indie, Japonska či většiny afrických zemí, čas nemění a drží se jednotného celoročního režimu. V Evropě patří mezi výjimky Island, Bělorusko a Rusko, zatímco v Severní Americe se střídání vyhýbá například Havaj a většina Arizony. Mexiko letní čas zrušilo v roce 2023 s výjimkou několika pohraničních oblastí. Důvodem pro opuštění této praxe je její sporný přínos, administrativní složitost a negativní dopady na zdraví obyvatel.
