Ledovec Thwaites v západní Antarktidě bude ztrácet led ještě nejméně 150 let, a to i kdyby se oceán kolem něj výrazně ochladil. Ukazuje to studie Britské antarktické služby zveřejněná v polovině října. Pro obyvatele pobřeží po celém světě to znamená, že část budoucího vzestupu hladiny moří už je dána a nedá se zvrátit pouhým ochlazením oceánu.
Co studie zjistila
Výzkumníci vedení glacioložkou Rosie Williamsovou z Britské antarktické služby (BAS) použili tři nezávislé počítačové modely. V každém z nich úplně vypnuli tání způsobené oceánem pod ledovcem Thwaites i pod sousedním ledovcem Pine Island a nechali simulace běžet 150 let. Takový scénář je v reálném světě nemožný, protože jakákoli mořská voda pod ledovcem tání vyvolává. Měl ale ukázat, co by se stalo v nejpříznivějším myslitelném případě.
Výsledek se u obou ledovců rozešel. Pine Island se bez tání zespodu začal zesilovat a postupovat zpět ke své poloze z první poloviny 20. století. Thwaites naopak ztrácel led po celou dobu simulace, jen se tempo úbytku postupně zpomalovalo, jak se ledovec ztenčoval. Studie vyšla v časopise Geophysical Research Letters.
„Tuto ztrátu ledu nelze vrátit ani jí zabránit tím, že oceán jednoduše ochladíme,“ uvedla podle BAS Williamsová. Její kolega, oceánograf Paul Holland, dodal, že dosavadní tání ledovce zavázalo budoucí generace k problémům se stoupající hladinou moří.
Proč se mu říká ledovec soudného dne
Thwaites má rozlohu zhruba jako americký stát Florida a patří k nejhůře dostupným místům planety. Desítky let ustupuje a podle iRozhlasu se dnes podílí na globálním vzestupu hladiny moří zhruba čtyřmi procenty. Pokud by se zhroutil celý, zvedl by podle BAS světovou hladinu přibližně o 65 centimetrů. Ustupovat začal už ve 40. letech minulého století.
Celý západoantarktický ledový štít, jehož je Thwaites součástí, obsahuje dost ledu na zvýšení hladiny moří asi o pět metrů. Patří k nejrychleji se měnícím oblastem Země, podobně jako Grónsko, kde vědci nedávno zjistili, že dóm Prudhoe byl před sedmi tisíci lety bez ledu. O tom, že se Antarktida jako celek otepluje, informovali dříve i čínští meteorologové.
Teplá voda a pohyblivá hranice ukotvení
Ledovec taje hlavně zespodu. Relativně teplá mořská voda proniká pod led v místě, kde se ledovec odlepuje od mořského dna. Vědci dlouho předpokládali, že tato hranice ukotvení je poměrně stálá. Satelitní data ale podle iRozhlasu ukazují spíš ukotvovací zónu širokou i několik kilometrů, kterou mořská voda s přílivem a odlivem proplachuje sem a tam. Podle iRozhlasu, který se odvolává na Radio Wave, tak může být dopad tání na hladinu oceánů až dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Samotná tisková zpráva BAS takové srovnání neuvádí.
Co z toho plyne
Autoři zdůrazňují, že studie neznamená, že by snaha o snížení emisí ztratila smysl. Současné teplé oceánské vody a budoucí emise situaci podle nich dál zhoršují, takže rozhoduje, jak rychle a jak vysoko hladina poroste. „Musíme naléhavě začít měnit lidské činnosti,“ uvedl Holland. Na změny v emisích přitom reagují i evropské vlády, například Německo slíbilo opustit fosilní paliva do roku 2045. Jak se oteplování projevuje přímo v Evropě, ukázala nedávno studie o tom, že emise po roce 2015 zesílily vlny veder.
Pro Česko jako vnitrozemský stát nepředstavuje vzestup hladiny přímou hrozbu. Týká se ale přímořských zemí, kam Češi jezdí na dovolenou, a evropských přístavů, přes které proudí zboží.
Zdroj: www.bas.ac.uk, www.irozhlas.cz
