JERUZALÉM – Izraelská armáda oznámila, že do konce měsíce rozešle 54 000 povolávacích rozkazů mladým ultraortodoxním mužům. Tímto krokem vrcholí dlouhodobý spor, který otřásá izraelskou společností a ohrožuje stabilitu pravicově-náboženské vlády premiéra Benjamina Netanjahua.
Tento bezprecedentní krok ukončuje desítky let trvající výjimku, která studenty náboženských škol (ješiv) osvobozovala od povinné vojenské služby. Původní zákon, který tuto výjimku umožňoval, však loni vypršel a vládě se dosud nepodařilo schválit novou legislativu. Situaci nakonec v létě 2024 rozřešil Nejvyšší soud, který nařídil, že ultraortodoxní muži musí být povoláváni do armády stejně jako ostatní občané.
Armáda nyní jedná na základě tohoto soudního rozhodnutí. Ve svém prohlášení zdůraznila, že zpřísní opatření proti těm, kteří se službě vyhnou, a proti dezertérům. Potřeba nových rekrutů je přitom palčivá. Izraelské ozbrojené síly se potýkají s nedostatkem personálu v důsledku probíhajících válek a konfliktů, což nutí stávající vojáky a záložníky sloužit stále delší dobu, uvedl server tagesschau.
To vyvolává rostoucí nevoli ve většinové izraelské společnosti, která nese břemeno vojenské služby, zatímco ultraortodoxní komunita byla dosud osvobozena. Mnoho ultraortodoxních židů však vnímá vojenskou službu jako hrozbu pro svůj zbožný životní styl, který se soustředí na studium Tóry. Vadí jim mimo jiné i to, že v armádě slouží muži a ženy společně.
Vláda premiéra Netanjahua se ocitá v kritické situaci. Její stabilita závisí na podpoře ultraortodoxních stran, které jakýkoli návrh zákona se skutečnými sankcemi za odmítnutí služby odmítají. Tyto strany hrozí, že pokud by takový zákon prošel – například s pomocí opozičních hlasů – okamžitě by opustily koalici, což by vedlo k jejímu pádu.
Zůstává však otázkou, zda armáda své hrozby skutečně naplní. V posledních dvou letech již vydala 23 000 povolávacích rozkazů, ale narukovala jen hrstka stovek mužů. Nikdo z těch, kdo službu odmítli, nebyl zatčen. Izraelská média proto spekulují, že ani tentokrát nedojde k hromadnému zatýkání, protože by to pro ultraortodoxní strany představovalo „červenou čáru“, jejíž překročení by vládu položilo. Země tak čelí střetu mezi soudní mocí, potřebami armády a křehkou politickou realitou.
