Policie by mohla mít brzy přístup k informacím o tom, jaké webové stránky lidé navštěvují. Ministerstvo vnitra navrhlo změnu vyhlášky, která by mobilním operátorům nařídila uchovávat údaje o cílových IP adresách uživatelů. Bezpečnostní složky by tak při vyšetřování mohly získat přesnější informace o pohybu podezřelých osob na internetu. Odborníci na ochranu soukromí ale varují, že by šlo o nebezpečný precedent vedoucí k masovému sledování občanů.
Policie chce přesnější data, operátoři varují před náklady
Vyhláška se nelíbí předsedovi Pirátů Zdeněku Hřibovi. „Za Piráty chci jasně říct, že tenhle státní dohled nad návštěvníky internetových stránek odmítáme. Nikdo nemá slídit v tom, na jaké weby koukáte,“ napsal na sociální síti X. A ani ministr vnitra Vít Rakušan „šmírování“ na internetu nepodporuje, jak v reakci na Hřibův příspěvek vysvětloval, rověž na síti X.
Podle současné legislativy musejí operátoři uchovávat metadata o komunikaci uživatelů, například s kým, kdy a odkud volali nebo psali zprávy. Nově by se však tato povinnost mohla rozšířit i na data o tom, jaké webové stránky lidé navštěvují. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že policie při vyšetřování závažných trestných činů potřebuje přesnější údaje.
Operátoři se ale obávají vysokých nákladů spojených s ukládáním a zabezpečením těchto dat. „Technicky je to velmi náročné a finančně nákladné opatření. Navíc vyvstává otázka, zda je takový zásah do soukromí vůbec ústavně přípustný,“ uvedl zástupce jednoho z největších českých operátorů proč ČTK.
Hrozba masového sledování?
Zatímco policie a ministerstvo argumentují bojem proti kriminalitě, organizace zabývající se ochranou soukromí varují, že schválení návrhu by mohlo znamenat začátek plošného sledování internetové aktivity občanů. Podle nich hrozí, že pravomoc se bude zneužívat, což otevře dveře k bezprecedentní kontrole soukromí.
Podobné návrhy v minulosti už několikrát narazily u soudů. Evropský soudní dvůr i český Ústavní soud v minulosti rozhodly, že plošné uchovávání metadat je v rozporu s právem na soukromí. Pokud tedy nová regulace projde, je pravděpodobné, že se její osud bude znovu řešit před soudy.
Jak to funguje v zahraničí?
V řadě evropských zemí už proběhly pokusy o zavedení podobných opatření. Například v Německu byla podobná legislativa schválena, ale nakonec zrušena ústavním soudem. Ve Francii jsou pravidla přísnější a data se uchovávají jen pro velmi specifické případy. Naopak ve Velké Británii bezpečnostní složky získaly poměrně široké pravomoci ke sledování online aktivit občanů.
Změna pravidel zatím neprošla celým legislativním procesem. Ministerstvo vnitra připravuje finální podobu návrhu a očekává se bouřlivá debata mezi zastánci bezpečnosti a obhájci soukromí.
