V sobotu odpoledne se centrum Prahy stalo dějištěm demonstrace namířené proti vzestupu krajní pravice a nárůstu rasistických a xenofobních nálad ve společnosti. Akci, kterou pořádala iniciativa Společně proti rasismu a fašismu, podpořily stovky lidí. Organizátoři i účastníci akce zdůrazňovali, že jejich cílem není jen protest proti současné politické situaci, ale také osvěta a mobilizace občanské společnosti k aktivnějšímu postoji vůči extremismu.
Shromáždění započalo ve 14:00 na náměstí Jana Palacha před budovou Rudolfina. Účastníci drželi transparenty s nápisy jako „Naše hodnoty jsou pod troskami Gazy“ nebo „Všichni jsme potomci migrantů“ a nesli palestinské vlajky. Po úvodních projevech se dav vydal na pochod směrem na Jungmannovo náměstí. Organizátoři se snažili zachovat klidný průběh akce, přičemž přítomnost policie byla spíše preventivní.
Demonstrace byla součástí širší iniciativy upozorňující na rostoucí přítomnost extremistických hnutí v Evropě. Česká republika není výjimkou – některé politické subjekty čím dál častěji využívají rétoriku zaměřenou proti menšinám a cizincům, čímž přispívají k normalizaci radikálních názorů. Během průvodu se demonstranti zastavili před palácem Dunaj na Národní třídě, kde sídlí zastoupení Evropské komise v ČR, aby vyjádřili své postoje. Kritizovali zejména nedostatečnou reakci Evropské unie na zhoršující se situaci v některých členských státech, kde krajně pravicová hnutí získávají stále větší vliv. Pochod vyvrcholil před budovou Univerzity CEVRO na Jungmannově náměstí, kde zazněla hesla jako „ODS do koše“ a „Fialo, jak se ti spí, děti v Gaze hladoví“. Akce byla ukončena krátce po páté hodině odpolední, přičemž organizátoři slíbili, že budou v podobných aktivitách pokračovat.
Podobné protesty nejsou ojedinělé ani v zahraničí. Ve Francii se například demonstrací proti rasismu a vzestupu krajní pravice zúčastnilo téměř 91 000 lidí, přičemž v Paříži bylo přítomno 21 500 osob. Ve Velké Británii i Německu probíhají pravidelné pochody, které upozorňují na rizika spojená s rostoucím vlivem extremistických ideologií. V některých státech EU se zároveň objevují snahy o zavedení přísnějších regulací na podporu rovnosti a ochrany menšin.
Extremismus v Česku
V České republice je situace složitější – ačkoliv otevřeně extremistické skupiny nejsou masově populární, jejich myšlenky se často dostávají do veřejné debaty skrze populistickou politiku. To vede k postupnému posunu hranic toho, co je v politické diskuzi považováno za přijatelné. Mezi subjekty, které tíhnou k pravicovému extremismu, patří například SPD vedená Tomiem Okamurou, která se vymezuje proti migraci, islámu a Evropské unii. Často používá rétoriku, která útočí na neziskové organizace, LGBTQ+ komunitu nebo ekologická hnutí. K tomu se připojuje i hnutí PRO Jindřicha Rajchla. To v loňském roce například vytvořilo petici za zastavení LGBTQ+ indoktrinace dětí na školách. Všeobecně se profiluje jako kritické vůči současné vládě, ale zároveň šíří proruské narativy a dezinformace. Kromě těchto stran se radikální pravicové prvky objevují i v některých vyjádřeních představitelů hnutí ANO. Ti spojení s radikalismem zásadně odmítají, koalici s SPD po letošních volbách ale předseda hnutí Andrej Babiš dosud nevyloučil. „Koalici postavím podle toho, jaký budou mít ostatní strany program,“ řekl.
Témata, která tyto strany do veřejné debaty vnášejí, zahrnují například odmítání pomoci ukrajinským uprchlíkům, volání po vystoupení z Evropské unie a NATO, šíření konspiračních teorií o globalismu nebo snahu omezit práva menšin. Dalším častým motivem je vyvolávání strachu z migrace, přestože Česká republika nečelí žádné významné migrační krizi. Pravicoví populisté také využívají ekonomických problémů a inflace k tomu, aby oslabovali důvěru ve stát a jeho instituce.
