Čínský automobilový průmysl, největší na světě, si po léta uměle navyšoval prodejní statistiky prostřednictvím rostoucího šedého trhu, který je aktivně podporován místní vládou. Nová auta, která právě sjela z výrobní linky, jsou okamžitě registrována a následně exportována do zahraničí jako „ojetá vozidla“, odhaluje investigace agentury Reuters.
Tato tzv. „auta s nulovým nájezdem“, která nikdy nejezdila, míří na trhy jako Rusko, Střední Asie a Blízký východ. Tato praxe umožňuje čínským automobilkám vykazovat růst a zároveň se zbavovat vozů, které by se na domácím trhu, zdevastovaném cenovou válkou, prodávaly jen stěží.
Ačkoli byla tato praxe nedávno odsouzena čínskými státními médii pro domácí trh, export těchto „falešných ojetin“ je aktivně podporován a dokonce iniciován místními vládami. Agentura Reuters identifikovala 20 místních samospráv, včetně klíčových exportních center jako Kuang-tung a S‘-čchuan, které ve svých oficiálních dokumentech popisují podporu tohoto obchodu.
Taktiky zahrnují vydávání speciálních licencí pro export „ojetin s nulovým nájezdem“, zrychlené vracení daní, investice do exportní infrastruktury a financování networkingových akcí. Cílem je splnit ambiciózní plány hospodářského růstu stanovené Pekingem. Pro místní úředníky je splnění těchto cílů cestou k povýšení, zatímco jejich nesplnění může znamenat odvolání.
Systém funguje jednoduše: exportní firma koupí nové auto přímo od výrobce, zaregistruje ho na čínskou poznávací značku a okamžitě ho označí jako ojetý vůz pro export. Automobilka si zaúčtuje prodej a tržbu, a protože exportní firma auto kupuje i prodává, statistiky HDP se uměle navýší o dvojnásobek hodnoty transakce.
Podle konzultanta Čínské asociace prodejců automobilů Wang Menga bylo v roce 2024 z celkového počtu 436 000 exportovaných ojetých vozidel až 90 % právě těchto „aut s nulovým nájezdem“. To znamená, že přibližně 6 % z celkového čínského exportu nových aut v loňském roce (6,41 milionu vozidel) byly ve skutečnosti takto maskované vozy.
Většina těchto vozů je poháněna benzínovými motory, které jsou na čínském trhu méně žádané, ale významnou část tvoří i dotovaná elektrická vozidla. Prodejci, jako je William Ng ze společnosti Huanyu Auto, uvádějí, že v letech 2022 a 2023 bylo možné na jednom elektrickém sedanu prodaném do Střední Asie vydělat až 10 000 jüanů (cca 32 000 Kč).
Tato praxe však začíná narážet na kritiku. Šéf automobilky Changan na nedávné konferenci vyzval k zásahu a varoval, že to může „enormně poškodit image čínských značek“ v zahraničí. Analytici také upozorňují, že to může vést ke skeptickému pohledu zahraničních investorů na prodejní čísla čínských firem. „Kolik z nich je skutečných a kolik nafouknutých? To nikdo neví,“ říká Xing Lei z poradenské firmy AutoXing.
Tento fenomén posiluje obavy, že Čína zaplavuje světové trhy dotovanými vozidly v době, kdy USA a další země zvyšují cla. Některé země, kam tyto vozy míří, se začínají bránit. Rusko již v roce 2023 prakticky zakázalo dovoz těchto vozů od značek, které již mají v zemi oficiální distributory. Jiné státy, jako například Jordánsko, zpřísňují definici ojetého vozu.
Konkurence na tomto šedém trhu navíc roste, a to i od malých prodejců a influencerů na TikToku, kteří začali prodávat auta stejným způsobem jako dříve vázy nebo víno. „Je to chaos,“ uzavírá William Ng.
