„Všem uchazečům říkáme, že pravděpodobnost výstavby čtyř velkých bloků je vysoká. Chceme, aby zpracování nezávazné nabídky pro zbylé tři bloky věnovali stejné úsilí jako nabídce k prvnímu bloku,“ řekl v rozhovoru pro E15 Tomáš Pleskač, ředitel divize nová energetika ve firmě ČEZ.
Kolik velkých bloků bude v lokalitě Dukovany nakonec stát však definitivně rozhodne až aktualizovaná Státní energetická koncepce.Ta se nyní připravuje na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Odborník na energetickou bezpečnost, Martin Jirušek z Masarykovy univerzity v Brně, však poznamenal: „I kdyby se plán výstavby čtyř bloků do finální Státní energetické koncepce prosadil, neznamená to, že tomu tak bude. V předchozích koncepcích se hovořilo i o mnohem větším počtu bloků a zůstalo jen u přání.“
Česká energetika musí držet krok
A to jak s Evropou, tak se spotřebou energie v tuzemsku. Rostoucí spotřeba elektřiny a budoucí udržitelnost zdrojů jsou hlavní motivací celé výstavby. V souladu s evropskými cíli se totiž Česká republika postupně odklání od uhlí a plynu. Jak Tomáš Pleskač zdůrazňuje, dvěma hlavními cestami v energetické transformaci České republiky je elektrifikace průmyslu a využití vodíku.
Elektrifikace průmyslu znamená přechod z fosilních paliv na elektrickou energii. To může zahrnovat například použití elektrických motorů ve výrobě. Vodík je vedle toho atraktivní alternativou, která za sebou nechává ten nejčistší odpad – vodu.
Názory na výstavbu tak zůstávají různé. Někteří odborníci argumentují výhodami jaderné energetiky, jiní upozorňují na potenciál obnovitelných zdrojů a plyn jako klíčové složky budoucí energetiky.
A kdo to zaplatí?
Kromě diskuze o počtu nových jaderných bloků se mluví také o finanční stránce těchto ambiciózních plánů. Náklady na výstavbu jednoho jaderného bloku jsou odhadovány na nižší stovky miliard korun. Otázkou je, zda na to má česká ekonomika v současné situaci dostatek prostředků.
Zdroj: e15.cz
