Vláda v pondělí 9. listopadu schválila novelu energetického zákona, která jí v mimořádné situaci umožní regulovat ceny elektřiny a zastropovat nadměrné příjmy výrobců. Žádný strop ani spouštěcí cena zatím stanoveny nejsou a domácnostem se účty nyní nemění. Novela míří do Sněmovny.
Schválení oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání vlády. Novela podle něj regulaci automaticky nezavádí. Má vládě umožnit rychle reagovat, pokud by energie dál prudce zdražovaly. Plyn a elektřina zdražily od letošního března o desítky procent kvůli konfliktu na Blízkém východě.
Co novela umožní
V mimořádné situaci na trhu by stát mohl ze státního rozpočtu uhradit část nákladů energetických sítí. Tím by klesla regulovaná složka ceny, kterou domácnosti a podnikatelé platí na fakturách. Opatření lze spojit s odvodem části nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Výnos by stát použil na pokrytí nákladů na nižší regulované ceny. O konkrétním nastavení by v případě potřeby rozhodla vláda podle aktuálních cen a nákladů jednotlivých typů výroby.
Odvod z nadměrných příjmů výrobců zavedla už vláda Petra Fialy (ODS) během krize v roce 2023. Tehdejší pravidla byla navázána na krizi z let 2022 a 2023. Novela je má nahradit trvalým zákonným rámcem. O tom, co by plán vlády proti zdražování energií změnil pro domácnosti, i117.cz psalo už před pondělním jednáním kabinetu.
Co to znamená pro domácnosti
Zatím nic. Faktury i zálohy se řídí ceníky dodavatelů. Například ČEZ zdraží elektřinu a plyn od ledna bez ohledu na novelu. Zákon musí projít Sněmovnou a Senátem a podepsat ho musí prezident. Ani potom nevznikne strop automaticky, rozhodnutí o jeho spuštění by musela udělat vláda.
Reakce opozice a analytiků
Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že postoj strany bude záviset na zvoleném mechanismu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib označil návrh za nouzovou pomoc a vládě vytkl nedostatečné investice do úspor a obnovitelných zdrojů.
Analytici oslovení ČTK považují připravený nástroj za rozumný, s jeho použitím by ale byli opatrní. Upozorňují, že regulace může výrazně zvýšit výdaje státu a výnos z odvodů bývá nejistý. Analytik XTB Jiří Tyleček kritizuje, že chybí předvídatelná pravidla, při jaké ceně a situaci se mechanismus spustí. Michal Macenauer z EGU nepočítá s tím, že by bylo nutné nástroj aktivovat v nejbližší době. Vývoj cen podle něj závisí hlavně na situaci kolem Hormuzského průlivu. Velkoobchodní cena plynu v Evropě přitom koncem října dosáhla 100 eur za megawatthodinu.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
