Masivní červencový výpadek proudu, který postihl značnou část České republiky, přerůstá v otevřený střet mezi klíčovými hráči v energetice a nabírá politický rozměr. Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v oficiálním dopise vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ) k prošetření incidentu a z fatálního selhání obvinil státního provozovatele přenosové soustavy, společnost ČEPS.
Podle dostupných informací nebyl blackout dílem náhody, ale souběhem několika vážných pochybení. Krizi odstartoval pád jednoho z klíčových vedení (V411), který se časově shodoval s masivními a špatně odhadnutými přetoky elektřiny z německých solárních elektráren. Podle Daniela Beneše společnost ČEPS, která je za stabilitu sítě zodpovědná, nedokázala situaci zvládnout.
Ve svém dopise, adresovaném mimo jiné premiéru Petru Fialovi a klíčovým ministrům, formuluje Beneš jedenáct konkrétních dotazů. Ty míří na dlouhodobě zanedbané investice, nedostatečné krizové řízení i chování dispečerů. Upozorňuje například, že jeden z klíčových transformátorů na hranici s Německem je mimo provoz již od loňského listopadu a ptá se, proč nebyly aktivovány záložní zdroje jako elektrárna Počerady, které mohly síti pomoci.
Kritika zaznívá i z politických kruhů. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), pod kterého ČEPS spadá, přiznal, že přenosová síť je poddimenzovaná. Modernizace problematického vedení V411 se sice plánovala již od roku 2016, ale výběrové řízení bylo zahájeno až letos v létě, tedy příliš pozdě na to, aby se katastrofě předešlo.
Společnost ČEPS obdržení dopisu potvrdila, ale odmítla ho komentovat s tím, že není přímým adresátem. Politici vládní koalice zatím mlčí a čekají na závěry šetření ERÚ.
Situace rychle využívá opozice. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš již incident použil k útoku na vládu, kterou viní z nečinnosti a nedostatečné ochrany před riziky spojenými s obnovitelnými zdroji v sousedním Německu. Jelikož se incident odehrál jen několik měsíců před říjnovými volbami, otázka odpovědnosti se nevyhnutelně stává politickým tématem.
Výpadek proudu tak brutálně odhalil nejen technickou křehkost české přenosové sítě, ale i hlubší systémové problémy. Nejde jen o jeden spadlý drát, ale o kombinaci technických, lidských a organizačních selhání, která se kumulovala po léta. V době rostoucí závislosti na nestabilních obnovitelných zdrojích je zřejmé, že česká energetická infrastruktura na výzvy 21. století zatím není dostatečně připravená.
