PRAHA – Nezisková organizace Kverulant.org, která se dlouhodobě věnuje kontrole politiků, se tentokrát zaměřila na docházku a příjmy senátorů a dalších významných politiků za roky 2023 a 2024. Z její analýzy vyplývá, že někteří členové horní komory Parlamentu ČR se plenárních zasedání účastnili jen zřídka, přesto pobírali plné platy a náhrady. Organizace zároveň upozorňuje na případy kumulace veřejných funkcí s akademickým povoláním.
Kverulant.org ve své zprávě uvádí, že ačkoliv je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a nechce snižovat důvěru v Senát, veřejnost má plné právo na informace o tom, jak její volení zástupci vykonávají své mandáty. „Kdo není na parlamentní rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak senátorský slib,“ konstatuje organizace.
Případy senátorů s nízkou docházkou a kumulací funkcí
Podle zjištění Kverulanta patřil mezi senátory s výrazně nízkou účastí na plenárních zasedáních v roce 2023 například Mikuláš Bek (STAN). Ten se podle organizace zúčastnil jen 13 z 20 možných jednání, přičemž na náhradách vyinkasoval 1,175 milionu korun. Vzhledem k jeho tehdejšímu působení ve funkci ministra pro evropské záležitosti a následně ministra školství pobíral ministerský plat. Bek je zároveň zaměstnán na Masarykově univerzitě (MU) s úvazkem 25 %, kde si v roce 2023 přišel na 286 tisíc korun hrubého. Kverulant také kritizuje Beka za údajné zneužití modrého majáku při soukromé cestě v květnu 2024 a vyzval ho k omluvě a vzdání se používání majáku.
Druhou nejhorší docházku v roce 2023 měl podle Kverulanta senátor Nwelati Raduan (ODS), který se zúčastnil 14 z 20 jednání a celkově si přišel na 3,848 milionu korun (plat a náhrady). Organizace připomíná, že Raduan Nwelati, dlouholetý primátor Mladé Boleslavi, byl v minulosti opakovaně pokutován za porušení zákona o střetu zájmů kvůli neodevzdání majetkových přiznání.
Think tank vyzývá politické strany: Jaká je vaše vize pro českou energetiku před volbami?
Podobnou částku jako senátor Nwelati, konkrétně 3,849 milionu korun, si v roce 2023 ze Senátu odnesl i Jiří Čunek (KDU-ČSL), a to při účasti na 75 % jednání. Kverulant s nadsázkou uvádí, že za jeden den v Senátu si tak Čunek přišel v průměru na 256 tisíc korun.
Nízkou účast, 15 z 20 plenárních zasedání, vykázal podle zprávy i David Smoljak (STAN), který za to obdržel celkem 3,5 milionu korun.
Děkan a senátor v jedné osobě
Kverulant.org se zaměřil také na senátora Stanislava Balíka, zvoleného v září 2024 za Šumpersko jako nestraník, avšak člena senátorského klubu ODS a TOP09. Balík souběžně působí jako děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) na plný úvazek. Podle zjištění organizace si jako děkan za poslední tři měsíce roku 2024 přišel na 625 tisíc korun. V Senátu za stejné období obdržel 835 tisíc korun, z čehož 474 tisíc tvořily nezdaněné náhrady. Ačkoliv měl 100% úvazek na univerzitě, stihl podle Kverulanta všechna čtyři plenární jednání Senátu v posledním čtvrtletí roku 2024, která však netrvala déle než jeden den. Ředitelka senátního odboru Mgr. Anna Novotná však Kverulanta upozornila, že účast na plénu je jen završením celého procesu práce senátora, která zahrnuje studium materiálů, konzultace a práci ve výborech.
Příjmy politiků na Masarykově univerzitě
Organizace dále zmiňuje, že na Masarykově univerzitě působí i premiér Petr Fiala, kterému byl po jmenování vlády snížen úvazek na pětinový. Jeho příjmy z pedagogické činnosti v letech 2022–2025 byly vyčísleny na více než 1 milion korun, přičemž jen v roce 2023 obdržel z MU 291 tisíc korun. Kverulant požádal univerzitu o informace o docházce Balíka, Beka a Fialy, avšak univerzita je s odkazem na způsob evidence pracovní doby akademiků neposkytla.
Kverulant.org ve své zprávě prezentuje i tabulky s platy, náhradami a docházkou senátorů za rok 2023 a upozorňuje na složitější interpretaci dat za rok 2024 kvůli podzimním volbám a obměně části Senátu.
Organizace na závěr své zprávy uvádí, že její práce je náročná a závislá na finanční podpoře veřejnosti, a proto prosí o dary.
