Plynové elektrárny, považované za klíčový přechodový zdroj na cestě od uhlí k čisté energetice, čelí bezprecedentnímu nárůstu nákladů. Podle nejnovější analýzy renomované investiční banky Lazard se investice do výstavby nových paroplynových elektráren stala nejdražší za poslední dekádu a v příštích letech se má téměř zdvojnásobit. Tento trend výrazně komplikuje energetickou transformaci v Evropě i v České republice.
Renomovaná zpráva „Levelized Cost of Energy+“ (LCOE+) od společnosti Lazard každoročně srovnává náklady na výrobu elektřiny z různých zdrojů a je považována za oborový standard. Zatímco náklady u zdrojů dokončených v posledním roce vzrostly jen mírně, výhled do budoucna je dramatický. Trh se potýká s nedostatkem klíčových komponent, jako jsou turbíny, rostoucími cenami materiálů a delšími dodacími lhůtami. Tyto faktory se promítnou do ceny elektráren plánovaných po roce 2028.
Zatímco investiční náklady na právě dokončované paroplynové elektrárny s kombinovaným cyklem (CCGT) se pohybují v rozmezí 1 200 až 1 600 dolarů za instalovaný kilowatt (kW), u projektů plánovaných po roce 2028 se mohou vyšplhat až na 2 400 až 2 600 dolarů za kW. Jedná se tak o téměř dvojnásobné zdražení, které činí z plynu podstatně dražší technologii, než se ještě nedávno předpokládalo.
I přes tento nárůst však zůstávají paroplynové zdroje investičně dostupnější než nová jádra. Pro srovnání, náklady na nové jaderné bloky se v USA pohybují mezi 9 000 a 14 000 dolary za kW, jak ukazují data z nedávno dokončené elektrárny Vogtle. Je však nutné dodat, že investiční náklady jsou pouze jednou složkou. Jaderné elektrárny mají po celou dobu životnosti výrazně nižší náklady na palivo, což se projevilo zejména během energetické krize v letech 2021-2023.
Tento vývoj má přímý dopad i na Českou republiku. Paroplynové elektrárny zde mají hrát zásadní roli při odstavování uhelných zdrojů a jako stabilní záloha pro proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů, a to až do doby, než budou postaveny nové jaderné bloky. Aby se výstavba těchto klíčových zdrojů urychlila, prošla nedávno legislativním procesem novela energetického zákona známá jako „Lex Plyn“.
Největší energetické společnosti v Česku, jako jsou ČEZ a EPH, již mají konkrétní plány na výstavbu nebo přestavbu svých provozů v lokalitách Mělník, Opatovice či Komořany na plynové zdroje. Očekávané zdražení výstavby však může tyto projekty zkomplikovat a zvýšit tlak na státní podporu, aby byla zajištěna jejich ekonomická návratnost a energetická bezpečnost země v nadcházejících desetiletích.
