Neděle, 4. května 2025, svátek má Květoslav, zítra Klaudie
Neděle, 4. května 2025

Blackout ve Španělsku varováním i pro Polsko. Energetická soustava stárne

Facebook
Twitter
LinkedIn
Rozsáhlý výpadek proudu (blackout), který postihl Španělsko 28. dubna, je varovným signálem i pro Polsko.

VARŠAVA/MADRID – Rozsáhlý výpadek proudu (blackout), který postihl Španělsko 28. dubna, je varovným signálem i pro Polsko. Podle expertů z polského portálu Energetyka 24 může k podobné situaci, kdy ze systému vypadnou gigawatty výkonu, dojít i u severních sousedů České republiky, a to kvůli stárnoucí infrastruktuře a dalším rizikovým faktorům.

Ve Španělsku došlo k výpadku několika gigawattů výrobní kapacity, zejména v plynových a jaderných elektrárnách. Problémy se přelily i do Portugalska a jižní Francie a zasáhly i Madrid. Přestože přesné příčiny španělského blackoutu se stále vyšetřují, existuje několik scénářů, které mohou ohrozit i polskou energetickou soustavu.

Jedním z rizik je porucha velkého výrobního bloku. Polské uhelné elektrárny mají průměrné stáří 50 let a jsou stále náchylnější k častým poruchám, jak ukázalo například zaplavení elektrárny Bełchatów v roce 2020 (výpadek 4 GW). Ani nové bloky nejsou bezproblémové a jejich časté odstávky připomínají spíše nestabilní obnovitelné zdroje.

Španělsko posiluje ochranu spotřebitelů po rozsáhlém výpadku proudu, varuje před zdražováním

Další hrozbou je porucha přenosové soustavy, jako byl incident v rozvodně Rogowiec v roce 2021 (opět výpadek cca 4 GW), způsobený lidskou chybou. Vzhledem k omezeným možnostem dovozu elektřiny (cca 4,5 GW) může náhlá ztráta velkého zdroje vést ke kolapsu systému.

Nezanedbatelné riziko představují i kybernetické útoky, kterých v Polsku v roce 2024 zaznamenali přes 100 tisíc. Energetická infrastruktura je častým cílem hackerů po celém světě. Extrémní počasí, ať už mrazy (Štětín 2008) nebo dlouhotrvající vedra (omezení dodávek v roce 2015), také může polskou energetiku přetížit.

Problémem jsou i prudké nárůsty poptávky v kombinaci s nízkou výrobou (např. z OZE) a nedostatečnými rezervami. Polsko muselo v minulosti opakovaně žádat o nouzovou pomoc sousední země, včetně Švédska či Ukrajiny, když vlastní zdroje nestačily pokrýt spotřebu. Výkonová rezerva někdy klesá na kriticky nízkou úroveň (např. 600 MW v srpnu 2024).

Polský energetický systém se v důsledku desetiletí upouštění od transformace pomalu posouvá ke zvyšování rizika přerušení dodávek energie,“ varuje Energetyka 24 a zdůrazňuje potřebu systémových opatření (renovace, decentralizace, flexibilita) i přípravy občanů na možné výpadky.

(Zdroj: Ekonomický deník, Energetyka 24)

Napsat komentář

Musíte se pro publikování komentáře.