Žloutenka typu A se v Česku šíří třetí rok v řadě. Letos se podle údajů epidemioložky Státního zdravotního ústavu Kateřiny Fabiánové a krajských hygieniků léčilo 1 600 pacientů a sedm lidí zemřelo. Od jara 2024, kdy epidemie začala, se nakazilo 5 500 lidí a zemřelo jich nejméně 49. Pro lidi ve vyšším věku je přitom riziko výrazně vyšší než pro ostatní – a existuje očkování, které nemoci předejde.
Proč je nemoc vážnější po šedesátce
Žloutenka typu A u dětí a mladých lidí často proběhne mírně, někdy téměř bez příznaků. Problém nastává u člověka, který má poškozená jaterní buňky – u něj může infekce vést až k selhání jater. Lékaři přitom odhadují, že nějakou formu jaterního poškození má až čtvrtina Čechů ve vyšším věku a velká část z nich o tom neví.
Letošní zemřelí to potvrzují: podle dostupných údajů šlo o muže ve věku od 41 do 82 let. Jaterní onemocnění bývá dlouho bez potíží, protože játra nebolí, a odhalí ho obvykle až krevní testy. Právě proto má u této nemoci smysl prevence předem, ne léčba potom – podobně jako u jaterní cirhózy, která ohrožuje statisíce Čechů.
Kolik stojí očkování a kdo ho má zdarma
Vakcína proti žloutence typu A je dostupná v každé ordinaci praktického lékaře i na pracovištích cestovní medicíny. Pro běžného zájemce, který si ji platí sám, stojí jedna dávka 1 500 až 2 200 korun podle typu vakcíny. Dlouhodobá ochrana ale vyžaduje přeočkování, které se podává šest až osmnáct měsíců po první dávce – jedna injekce tedy nestačí.
Zdarma očkování dostávají lidé, kteří byli v přímém kontaktu s nemocným. Takzvané postexpoziční očkování zaplatilo ministerstvo zdravotnictví téměř devíti tisícům lidí. Pokud tedy někdo ve vaší domácnosti nebo blízkém okolí onemocní, hygienická stanice vás sama kontaktuje a očkování je bezplatné.
Zájem o vakcínu roste rychle. Zatímco v roce 2023 se v Česku aplikovalo necelých 65 tisíc dávek, v roce 2024 to bylo téměř 100 tisíc, v roce 2025 téměř 270 tisíc a letos už přes 312 tisíc. Kdo zvažuje očkování kvůli chystané cestě nebo kvůli věku, vyplatí se zeptat také na příspěvky zdravotních pojišťoven na rok 2026, které u některých vakcín část ceny pokrývají.
Kde je situace nejhorší
Z letošních 1 600 pacientů bylo 963 mužů a 637 žen. Nejvíc případů hlásí Jihomoravský kraj, konkrétně 502, následuje Praha s 342 případy a Ústecký kraj se 160. Uvnitř Jihomoravského kraje je nejzasaženější Brno a jeho okolí; na situaci v kraji upozorňovala i Renata Ciupek z krajské hygienické stanice.
Meziroční srovnání ale ukazuje i opačný trend. V září 2026 přišlo 117 nových případů, zatímco v září 2025 jich bylo 428. Loni se celkem nakazilo 3 255 lidí, letos je zatím čísel výrazně méně. Epidemie tedy slábne, pořád však běží – a protože se nemoc šíří ve vlnách, pokles jednoho měsíce nic negarantuje.
Jak se nákaza přenáší
Virus se šíří takzvanou fekálně-orální cestou: špinavými rukama, kontaminovanou vodou nebo potravinami. Nejde tedy o kapénkovou infekci jako u chřipky, jejíž sezónu sleduje Státní zdravotní ústav po týdnech, a rouška proti ní nepomůže.
Praktická opatření jsou proto jednoduchá a nudná: důkladné mytí rukou mýdlem po použití toalety a před jídlem, pitná voda z bezpečného zdroje a opatrnost u nedostatečně tepelně upravených potravin. Dezinfekční gel na alkoholové bázi na tento virus spolehlivě nepůsobí, mýdlo a voda ano.
K problematice se opakovaně vyjadřovali infektolog Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno a hepatolog Pavel Taimr z IKEM. Pro člověka nad šedesát let, který má nebo mohl mít jakékoli jaterní potíže, je rozumné probrat očkování s praktickým lékařem při nejbližší preventivní prohlídce – ta je zároveň příležitostí zkontrolovat, které screeningy podle věku vám pojišťovna platí.
Zdroj: szu.gov.cz
