Farmářské automaty sílí. U některého zboží dělají až 40 procent tržeb, říká AMSP ČR

Prodejní automaty na vejce, maso, mléko nebo brambory už nejsou kuriozita. Pro farmáře, řezníky a květináře jsou moderní verzí prodeje ze dvora a doplňkem vlastní prodejny. U některých komodit dnes tvoří 30 až 40 procent celkového obratu. Vyplývá to z vyjádření, které i117.cz poskytla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Automaty podle ní nahrazují hlavně prodavače, které podnikatelé nemohou sehnat ani zaplatit.

Automat nemá dovolenou ani příplatky

Hned na druhém místě je snaha vyhnout se cenovému tlaku a podmínkám obchodních řetězců. Podnikatel s automatem prodává napřímo, zůstane mu celá marže a peníze má na účtu rychle.

Třetina úrody přes automat
Jak to vypadá v praxi, ukazuje farma VIKA Kameničná z podhůří Orlických hor. Podle lednové reportáže serveru PrahaIN.cz provozuje automaty na brambory v Letohradě a České Třebové a další dva chystala v Žamberku a Lanškrouně. Obchodní ředitel Vítězslav Marek uvedl, že farma chce přes automaty prodávat až třetinu úrody brambor. Malí farmáři se podle něj do klasické distribuční sítě vůbec nedostanou, automat je proto jejich cesta k zákazníkovi. Jen v Praze už navíc podle stejné reportáže fungují desítky automatů na vejce.

Kolik automat stojí a kdy se vrátí
Ceny se podle Evy Svobodové liší podle toho, co stroj umí. Jednodušší automaty začínají zhruba na 150 až 250 tisících korun. Farmáři ale většinou potřebují dražší verze za 250 až 500 tisíc. Ty umějí chladit maso a mléko, v zimě zboží temperují, aby nezmrzlo, a mají šetrné výtahy, aby se nerozbila vejce ani sklenice. Špičkové mrazicí automaty nebo stroje na ohřev jídel stojí i přes 600 tisíc korun.

Výrobci automatů na vejce podle PrahaIN.cz slibují, že se stroj za 150 tisíc může zaplatit už za půl roku. Generální ředitelka AMSP ČR počítá střízlivěji. „Pokud ale automat stojí na frekventovaném místě s možností zastavit autem, investice se i přes provozní náklady vrátí obvykle za 2 až 4 roky,“ uvádí Eva Svobodová.

Bez karty to nejde
Podmínkou návratnosti je podle Evy Svobodové bezhotovostní platba. Zákazníci ji čekají čím dál víc. Podle letošního průzkumu Mastercard iResearch dává kartu nebo mobil přednost už 61 procent Čechů, rekordně nejvíc. Obchodních terminálů bylo podle Sdružení pro bankovní karty na konci června přes 351 tisíc.

AMSP ČR je dlouhodobě součástí projektu Česko platí kartou, jehož garantem je ministerstvo průmyslu a obchodu. Podnikatel si v něm může až na dvanáct měsíců zdarma vyzkoušet platební terminál nebo platební bránu a projekt byl prodloužen do roku 2028. Podle zářijové zprávy Mastercard projekt dosud rozdal přes 57 tisíc terminálů. Zhruba 85 procent podnikatelů si je po zkušební době nechá a tržby jim podle zprávy vzrostou až o pětinu. Pro malé podnikatele je to podle Evy Svobodové klíčový nástroj, jak zvednout tržby.

Největší brzdou je úřad
„Největší brzdou bývá úřední šiml,“ říká Eva Svobodová. Když podnikatel staví automat na veřejné prostranství, vyřizuje s městem zábor a zajišťuje přípojku elektřiny často dlouhé měsíce. Druhým problémem je logistika. Čerstvé zboží se musí rychle prodat, a kdo nesleduje zásoby na dálku online, snadno prodělá na odpisech. Že bez spolehlivé techniky a servisu automat nevydělá, potvrzuje i Kristýna Chmelová z Farmy u svaté Anny u Brandýsa nad Labem. „Jakmile nemáte servis a zařízení se sekne, neprodáte nic,“ řekla serveru PrahaIN.cz.

Hygieny se podnikatelé podle generální ředitelky AMSP ČR bát nemusejí. Moderní stroje mají certifikované chlazení, které při výpadku samo zablokuje prodej, aby se k zákazníkovi nedostalo zkažené zboží. „Volba prodejního automatu musí každopádně danému podnikateli dávat ekonomický smysl,“ dodává Eva Svobodová.

Zdroj: www.amsp.cz, www.prahain.cz, www.businessinfo.cz, www.kurzy.cz