Fyziologická reakce na stres vede k uvolnění stresových hormonů, což může mít za následek zvýšenou srdeční frekvenci, zvýšený krevní tlak a další fyzické symptomy. Z psychologického hlediska může stres vyvolat pocity úzkosti, podráždění a nespavosti.
Existuje řada důkazů naznačujících, že chronický stres může zvýšit pravděpodobnost fyzického zranění. To může být důsledkem oslabené motoriky, snížené koncentrace nebo nadměrného napětí ve svalovém systému. Stres také ovlivňuje naši schopnost adekvátně vnímat rizika, což může vést k riskantnějšímu chování a tím i k většímu riziku úrazů.
Stres může zásadním způsobem ovlivnit schopnost těla regenerovat. Především může oslabit imunitní systém, což prodlužuje dobu hojení zranění. Hormonální nerovnováha způsobená stresovými reakcemi může rovněž negativně ovlivnit proces hojení.
Klíčem k prevenci zranění a urychlení regenerace je správné řízení stresu. Relaxační techniky, jako je meditace nebo hluboké dýchání, mohou pomoci tělu a mysli relaxovat. Kvalitní spánek a odpočinek jsou nezbytné pro obnovu těla. Fyzická aktivita, především aerobní cvičení, může být účinným nástrojem pro redukci stresu.
Sportovci a fyzicky aktivní osoby by měli být obzvláště opatrní v dobách vysokého stresu. Je důležité rozpoznat příznaky stresu, které mohou zvyšovat riziko zranění, a upravit tréninkový plán podle aktuálního stavu. V dobách vysokého stresu může být vhodné snížit intenzitu tréninku a věnovat více času regeneraci.
