Středa, 16. července 2025, svátek má Luboš, zítra Martina
Středa, 16. července 2025

Fotovoltaické panely mohou výrazně zvyšovat teplotu okolí, varují studie

Facebook
Twitter
LinkedIn
Solární panely, klíčový prvek přechodu na obnovitelné zdroje energie, mohou mít nezanedbatelný vedlejší efekt: zvyšování teploty v jejich bezprostředním okolí.

TOKIO/MNICHOV – Solární panely, klíčový prvek přechodu na obnovitelné zdroje energie, mohou mít nezanedbatelný vedlejší efekt: zvyšování teploty v jejich bezprostředním okolí. Podle několika nedávných studií je tento jev nejvýraznější v městských oblastech, kde může lokální oteplení dosáhnout několika stupňů Celsia.

Výzkumníci z univerzity v Kjúšú v Japonsku publikovali studii založenou na desetiletém sledování (2013-2023) fotovoltaických farem. Zjistili, že instalace solárních panelů zvýšila průměrnou teplotu povrchu země v dané oblasti o 2,85 °C. Tento efekt byl silnější v letních měsících (až +3,6 °C) a v městských oblastech, kde oteplení dosáhlo až 9,4 °C.

Podobné závěry přinesla i studie Technické univerzity v Mnichově, která se zaměřila na fotovoltaické fasády ve městech. Města již sama o sobě trpí efektem „tepelného ostrova“, kdy jsou teplejší než okolní krajina. Analýza ukázala, že solární fasády tento problém dále zhoršují – v létě zvyšují průměrnou sálavou teplotu až o 5,5 °C. Autoři však dodávají, že k oteplování dochází pouze přes den. „V noci k nárůstu těchto parametrů nedochází, a tak není narušena noční regenerace organismu,“ uvádí studie.

Západní Evropa zažila rekordně horký červen. Vlny veder zesilují a lámou historické tabulky, varují klimatologové.

Důvodem tohoto jevu je fyzikální princip fungování panelů. Běžný fotovoltaický článek přemění na elektřinu pouze asi 20 % dopadající sluneční energie. Zbylých 80 % se mění na teplo, které se vyzařuje do okolí a zahřívá jak samotný panel, tak i prostředí.

Tento efekt má i negativní dopad na samotnou výrobu elektřiny. Účinnost solárních panelů totiž s rostoucí teplotou klesá. Uvádí se, že při každém stupni nad 25 °C klesá výkon panelu o 0,3 až 0,5 %. Během letních veder, kdy teplota samotného panelu může přesáhnout 65 °C, se tak ztráta výkonu stává citelnou.

Vědci však již pracují na řešeních. Intenzivně se zkoumají nové metody aktivního chlazení panelů, například pomocí vodní mlhy nebo speciálních chladicích systémů s žebrováním. Tyto technologie by nejen zvýšily výkon a prodloužily životnost panelů, ale mohly by také zmírnit jejich dopad na oteplování okolního mikroklimatu.