Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit plánované zvýšení cel vůči Evropské unii o 90 dní přivítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová jako prostor pro obnovení diplomatického dialogu. Přestože jde o dočasné opatření, v Bruselu ho chápou jako klíčovou příležitost k vyjednání dlouhodobého řešení, které by snížilo obchodní napětí mezi oběma transatlantickými partnery. Unie tak znovu oživuje svou nabídku na dohodu o nulových clech na průmyslové výrobky, jež již v minulosti Spojeným státům předložila, avšak bez úspěchu.
Trumpovo prohlášení přišlo nečekaně ve středu večer a doprovázelo ho oznámení, že Spojené státy dočasně snižují celní sazby pro většinu zemí – s výjimkou Číny – na deset procent. V případě Evropské unie šlo o zásadní změnu: reciproční cla ve výši 20 procent měla ještě ten den vstoupit v platnost. Prezident však na poslední chvíli jejich účinnost pozastavil s tím, že chce vytvořit prostor pro konstruktivní jednání. V Evropské komisi tento krok uvítali jako signál, že Washington alespoň částečně reflektuje evropskou výzvu k rozumu.
Von der Leyenová varuje před návratem k protekcionismu
Podle předsedkyně Evropské komise by měla být cílem obou stran dohoda, která bude spravedlivá, předvídatelná a vzájemně výhodná. „Cla jsou daň, která ubližuje jak firmám, tak spotřebitelům,“ uvedla von der Leyenová v oficiálním prohlášení, ve kterém zároveň potvrdila, že EU zůstává připravena jednat. Zároveň zopakovala postoj Bruselu, že jasné a stabilní obchodní podmínky jsou nezbytné pro správné fungování dodavatelských řetězců a globální ekonomiky.
Evropská unie podle ní nechce vstupovat do konfrontace, ale zároveň nebude přijímat jednostranné diktáty. Připomněla, že EU již v minulosti navrhla Washingtonu rozsáhlou dohodu o nulových clech v oblasti průmyslového zboží. Tento návrh však americká administrativa odmítla, zčásti kvůli rozdílnému pohledu na zemědělskou produkci, kterou Spojené státy chtěly zahrnout do jednání. Brusel to však od počátku odmítal jako politicky neúnosné.
Mezinárodní reakce na Trumpovo oznámení byly převážně pozitivní. Řada zemí krok označila za rozumný a vyjádřila naději, že otevře cestu k širší dohodě o snižování obchodních bariér. I přesto zůstává situace křehká. Trumpova rétorika zůstává nevyzpytatelná a evropská diplomacie si je vědoma, že jakákoli změna americké vnitropolitické situace – zejména s blížícími se volbami – může vést k náhlému obratu.
EU hledá shodu mezi členskými státy
Za zavřenými dveřmi teď unijní diplomaté připravují nový vyjednávací rámec, který má zohlednit nejen ekonomické zájmy členských států, ale i geopolitické priority Evropské unie. Vedle obchodní rovnováhy se diskutuje i o zelené transformaci a udržitelných standardech výroby, které by EU ráda zakotvila jako podmínku pro jakoukoli dohodu. V některých členských státech však panují obavy, že příliš tvrdý postoj může opět vyvolat americkou reakci v podobě nových celních výhrůžek.
Jasné ale je, že Unie chce tentokrát postupovat jednotně a připravit se na všechny scénáře. Pokud se Trump rozhodne odklad cel zrušit, Brusel má připravený balík odvetných opatření. Ten by se mohl dotknout například amerických automobilů, zemědělských produktů nebo technologického zboží. Zdroje z Evropské komise ale upozorňují, že odvetné clo je poslední možnost, nikoli preferovaný nástroj.
Unie tak lavíruje mezi dvěma extrémy – zachovat si důstojnost v jednání a zároveň se vyhnout eskalaci obchodní války. Rozhodnutí amerického prezidenta sice ulevilo napětí, ale nenabízí řešení. Klíčové budou následující týdny, ve kterých se ukáže, zda má Trumpův odklad reálný diplomatický potenciál, nebo zda jde jen o taktický manévr před nadcházející volební kampaní.
