PAŘÍŽ – Francouzský prezident Emmanuel Macron učinil významný a dosud nejotevřenější krok v otázce evropské obrany, když nabídl francouzské jaderné zbraně jako odstrašující štít pro své evropské sousedy. Učinil tak v úterý večer během více než tříhodinového televizního vystoupení, kde opustil tradiční francouzskou doktrínu „strategické nejednoznačnosti“ a přímo se vyjádřil k možnosti rozšíření francouzského jaderného odstrašování na Evropskou unii. Tento krok přichází v době zvýšeného napětí a debaty o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu.
V pořadu nazvaném „Výzvy, kterým Francie čelí“ Macron zdůraznil, že největší výzvou je „zůstat svobodný“. Na přímou otázku, zda by Francie tváří v tvář expanzivním ambicím Moskvy bránila Varšavu nebo Vilnius jadernými zbraněmi, i za cenu rizika bombardování francouzských měst jako Lyon, prezident odpověděl: „Pokud chtějí Evropané zůstat svobodní, musí se postavit do pozice, kdy se mohou vyzbrojit, projevit solidaritu a odstrašit.“
Od odchodu Velké Británie z EU je Francie jedinou jadernou mocností v bloku. V kontextu rostoucích pochybností o dlouhodobé spolehlivosti bezpečnostních záruk NATO zvažují některé evropské země možnost nahradit americké jaderné zbraně na svém území francouzskými. Kromě Polska, které nedávno podepsalo s Paříží smlouvu o přátelství, projevuje zájem o francouzský obranný deštník i Německo, uvedl server Die Welt.
Macron však jasně stanovil, že tato „solidarita“, kterou lze interpretovat jako ochranu, bude mít své podmínky. Ve třech bodech shrnul, že „Francie nebude platit za bezpečnost jiných,“ rozšíření nesmí jít na úkor vlastní francouzské armády a bezpečnosti, a klíčové rozhodnutí o použití francouzských jaderných zbraní by vždy zůstalo v rukou francouzského prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. „Jsme připraveni zahájit tuto diskusi a v příštích týdnech předložím oficiální návrh a vymezuji rámec,“ dodal Macron.
Orbán viní Ukrajinu z útoku na maďarské síly, Kyjev se k obvinění zatím nevyjádřil
Francouzský prezident hovořil o potřebě „geopolitického probuzení“ Evropy a připomněl historické kořeny EU, která vznikla jako společenství regulující klíčové suroviny, aby zabránila válkám, a později se vyvinula v hospodářské společenství. „Dnes jde o moc,“ konstatoval Macron.
Požadavek na finanční spoluúčast zemí, které by chtěly být pod francouzským jaderným deštníkem, není překvapivý, zejména s ohledem na napjatý francouzský rozpočet, který byl také tématem televizního večera. Stejně tak nepřekvapuje trvání na tom, že konečné rozhodovací pravomoci zůstanou v Paříži, podobně jako americký prezident rozhoduje o amerických jaderných zbraních rozmístěných v Německu.
Pro Macrona je myšlenka rozšířeného jaderného odstrašování součástí evropské bezpečnostní architektury, kterou se snaží prosazovat od svého nástupu do funkce v roce 2017. Již v roce 2020 nabídl „diskusi“ o sdílení jaderných zbraní a vyzval zainteresované země k účasti na cvičeních francouzských jaderných sil. Podle expertů některé země toto pozvání přijaly, i když jejich jména nebyla zveřejněna.
Nabídka však čelí kritice z řad francouzské opozice. Pravicoví i levicoví populisté ji ostře kritizovali a nepravdivě tvrdili, že Macron chce oslabit prezidentské pravomoci. Marine Le Penová z Národního shromáždění (RN) dlouhodobě volá po opuštění integrovaných struktur NATO a solidaritu se sousedními evropskými zeměmi v této otázce označila za „čiré šílenství“. Předseda RN Jordan Bardella po televizním vystoupení kritizoval Macrona, že byl „mimo“ a „jen mluvil“. Vůdkyně Zelených Marine Tondelierová přirovnala událost k „mokré petardě“.
Většina televizního programu byla věnována vnitropolitickým a sociálním problémům. Macron, jehož vnitřní moc byla oslabena po rozpuštění Národního shromáždění, působil podle pozorovatelů intelektuálně pohotově a dobře připraven, obhajoval své výsledky po osmi letech ve funkci, ale jasnou linii pro zbývající dva roky svého mandátu neprozradil. Jeho otevřená nabídka jaderného deštníku však představuje významný posun ve francouzské obranné politice a otevírá novou kapitolu v debatě o evropské bezpečnosti.
