VATIKÁN – Katolická církev má nového vůdce. Stal se jím devětašedesátiletý Američan s peruánskými kořeny Robert Francis Prevost, který přijal jméno Lev XIV. Jako první Američan a první augustinián v čele katolické církve je vnímán jako přímý pokračovatel díla svého předchůdce, papeže Františka, k němuž se ve svém prvním projevu opakovaně hlásil. Jeho volba, ačkoliv nebyl považován za hlavního favorita, signalizuje snahu o kontinuitu a další rozvíjení pastoračních a lidských stop, které zanechal jeho předchůdce.
Lev XIV., původem z Chicaga (narozen 14. září 1955), není ve Vatikánu neznámou tváří. Před svým zvolením působil jako prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Jeho životní dráha je však pevně spjata s misií, zejména v Peru, kde strávil desítky let a získal i peruánské občanství. Jeho španělské kořeny z matčiny strany mu usnadnily působení v latinskoamerickém prostředí.
Vzdělání a duchovní formace
Do noviciátu řádu svatého Augustina vstoupil v roce 1977 a slavnostní sliby složil v roce 1981. Jeho akademická dráha je působivá: bakalářský titul z matematiky na Villanova University, magisterský titul z teologie na Catholic Theological Union v Chicagu a doktorát s vyznamenáním z kanonického práva na Papežské univerzitě svatého Tomáše Akvinského (Angelicum) v Římě.
První kroky a vize pontifikátu
Ve svém emotivním prvním projevu, proneseném částečně i španělsky s odkazem na svou peruánskou komunitu, Lev XIV. naznačil hlavní směry svého pontifikátu. Zdůraznil misijní rozměr církve, volal po jednotě kolem Boha a akcentoval koncept „synodální“ církve, „otevřené všem“. Silně rezonovala i jeho pacifistická stanoviska a výzvy k řešení klimatických změn či k blízkosti migrantům a trpícím, čímž se v minulosti vymezoval i vůči politice Donalda Trumpa.
Cesta církevními strukturami
Po kněžském svěcení v roce 1982 vedla cesta Roberta Francise Prevosta do augustiniánské misie v Peru (1985). Zastával zde řadu významných funkcí, od kancléře prelatury Chulucanas, přes ředitele pro povolání a misie v USA, až po klíčové role ve formaci augustiniánských aspirantů v Trujillu, kde působil jako převor, ředitel formace a soudní vikář.
V roce 2014 jej papež František jmenoval apoštolským administrátorem peruánské diecéze Chiclayo a udělil mu biskupské svěcení. Postupně stoupal v církevní hierarchii, stal se členem několika vatikánských dikasterií a v roce 2023 byl jmenován prefektem klíčového Dikasteria pro biskupy.
Výzvy nového Svatého otce
Lev XIV. přebírá úřad v kritickém okamžiku. Očekává se od něj, že bude pokračovat v reformách zahájených Františkem, které se týkají například otevřenosti v otázkách homosexuality, role žen v církvi či přístupu k migrantům. Tyto snahy však narážejí na odpor konzervativnějších kruhů v kurii, a nový papež tak bude muset čelit vnitřnímu pnutí a zabránit případnému schizmatu.
Další velkou výzvou zůstává boj proti sexuálnímu zneužívání v církvi, kde bude muset navázat na práci svých předchůdců. Ačkoliv se v minulosti objevila obvinění z údajného krytí případů v diecézi Chiclayo (která diecéze popřela a peruánský novinář je označil za nepravdivá), jeho dosavadní kariéra byla vnímána jako úspěšná.
V neposlední řadě bude jeho hlas důležitý v kontextu globálních konfliktů, jako jsou války na Ukrajině a v Gaze, kde již deklaroval své přání mírového a „odzbrojeného“ světa.
Lev XIV. tak vstupuje na Petrův stolec jako osobnost s bohatými pastoračními zkušenostmi, silným sociálním cítěním a jasnou vizí církve, která má být otevřená, misijní a aktivně přispívat k míru ve světě.
