Zatímco nucený převod ukrajinských strategických bombardérů do Ruska na konci 90. let výměnou za odpuštění dluhů za plyn je relativně známou kapitolou, mnohem méně se ví o ještě drzejší a rozsáhlejší operaci. V roce 1992, krátce po rozpadu Sovětského svazu, Moskva fakticky ukradla nově nezávislému Kazachstánu až 40 moderních strategických bombardérů Tu-95MS. Tato operace nejenže 1,5krát navýšila ruskou flotilu těchto klíčových letounů, ale byla provedena pomocí rafinovaného podvodu, který zahrnoval výměnu za starší a méně schopné stroje.
Po rozpadu SSSR se Rusko ocitlo v situaci, kdy již nemělo kapacity na výrobu nových strategických bombardérů Tu-95MS – poslední kus sjel z výrobní linky v Kujbyševském leteckém závodě v únoru 1992. Ruská armáda tehdy disponovala pouze 22 až 27 kusy této moderní verze, doplněnými staršími modifikacemi. Paradoxně, největší flotilu – celkem 40 bombardérů Tu-95MS (27 ve verzi MS-16 s vnějším zavěšením raket a 13 ve verzi MS-6 s vnitřním zavěšením) – zdědil Kazachstán. Pro srovnání, Ukrajina měla 21 kusů Tu-95MS-6.
Všechny kazašské bombardéry byly dislokovány u 79. těžké bombardovací letecké divize na letecké základně Semipalatinsk-2. Klíčovým faktorem pro úspěch ruské operace bylo, že nová kazašská vláda ještě neměla plnou kontrolu nad touto divizí a jejím majetkem. Moskva tohoto mocenského vakua a nezkušenosti mladého státu chladnokrevně využila.
Tajné záznamy argentinské státní firmy odhalují financování příchodu nacistů po válce
Mechanismus podvodné výměny
Rusko zneužilo setrvačnost společných leteckých výcvikových protokolů ze sovětské éry. Posádky bombardérů z Ruska a Kazachstánu stále prováděly společné lety mezi kazašskou základnou Semipalatinsk-2 a ruskou leteckou základnou Ukrajinka.
Podle jedné verze událostí, když kazašské moderní bombardéry Tu-95MS přistály na ruské základně Ukrajinka, Rusové je tam jednoduše zadrželi a místo nich poslali zpět do Kazachstánu starší a méně hodnotné letouny Tu-95K. Tato výměna byla umožněna buď nic netušícími, nebo naopak spoluvinnými posádkami letadel. Než si kazašská armáda podvodu všimla, bylo již pozdě na jakoukoli nápravu.
Jiná verze naznačuje, že k žádné fyzické výměně strojů ani nedošlo. Kazašské bombardéry Tu-95MS prostě odletěly na ruskou základnu v rámci běžného cvičného letu a Rusové je následně odmítli nechat odletět zpět do Kazachstánu.
Ruské zdroje uvádějí, že během února až března 1992 bylo tímto způsobem „přesunuto“ 16 až 18 bombardérů. Jak a kdy došlo k odvezení zbývajících 22 až 24 letadel, zůstává nejasné. Stejně tak není zřejmé, kolik a jakých starších letounů Tu-95K bylo skutečně do Kazachstánu v rámci „výměny“ posláno, ani jak s nimi Kazachstán následně naložil – zda byly sešrotovány, nebo využity k výcviku.
Důsledky bez trestu
Tato stínová operace nebyla pouhým přesunem vojenského vybavení. Stala se základem současné ruské flotily strategických bombardérů Tu-95MS, které Rusko dodnes využívá, mimo jiné i k útokům na Ukrajinu. Rusko si pod rouškou rutinních vojenských cvičení a využitím chaosu po rozpadu SSSR přivlastnilo jádro bombardovacích sil dlouhého doletu nově nezávislého státu – a celý tento akt mezinárodní krádeže mu prošel bez jakýchkoli následků. Tento incident tak vrhá další světlo na metody, kterými si Moskva historicky zajišťovala své vojenské a geopolitické zájmy na úkor svých sousedů.
(Zdroj: DefenseExpress)
