Přínosy užívání léků na poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) převažují nad dopadem zvýšeného krevního tlaku a srdeční frekvence, vyplývá z nové studie.
Mezinárodní tým výzkumníků vedený vědci z Univerzity v Southamptonu zjistil, že většina dětí užívajících léky na ADHD zaznamenala mírné zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence, ale že celkový účinek těchto léků byl „malý“. Vědci uvedli, že výsledky studie poukazují na potřebu „pečlivého monitorování“, píše list The Guardian
Profesor Samuele Cortese, hlavní autor studie z Univerzity ze Southamptonu, uvedl, že rizika a přínosy jakéhokoli léku je třeba posuzovat společně, ale v případě léků na ADHD je poměr rizik a přínosů „uklidňující“.
„Zjistili jsme celkové mírné zvýšení krevního tlaku a tepu u většiny dětí užívajících léky na ADHD,“ uvedl. „Jiné studie ukazují jasné přínosy, například snížení rizika úmrtí a zlepšení školních výsledků, stejně jako mírné zvýšení rizika hypertenze, ale nikoliv jiných kardiovaskulárních onemocnění. Celkově je poměr rizik a přínosů pro osoby užívající léky na ADHD uklidňující.“
Odhaduje se, že ve Spojeném království má ADHD, což je neurovývojová porucha s příznaky jako impulzivita, nesoustředěnost a potíže se zaměřením, 3 až 4 % dospělých a 5 % dětí, uvádí Národní institut pro zdraví a péči (NICE).
Lékaři mohou předepsat stimulanty, jako je methylfenidát, jehož nejznámější značkou je Ritalin. Mezi další stimulanty používané při léčbě ADHD patří lisdexamfetamin a dexamfetamin. Nestimulační léky zahrnují atomoxetin, což je selektivní inhibitor zpětného vychytávání noradrenalinu (sNRI), a guanfacin.
Studie zahrnující děti, dospívající a dospělé uvádí: „Existuje nejistota ohledně toho, zda léky používané při léčbě ADHD mohou vést ke kardiovaskulárním onemocněním, a přetrvávají obavy ohledně jejich kardiovaskulární bezpečnosti.“ Studie zjistila, že všechny léky na ADHD byly spojeny s mírným zvýšením krevního tlaku a srdeční frekvence, s výjimkou guanfacinu, který vedl ke snížení krevního tlaku a tepu.
Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v dopadu na krevní tlak a tep mezi stimulanty (včetně methylfenidátu a amfetaminu) a nestimulanty (atomoxetin a viloxazin). Výzkumníci doporučují, aby lidé s existujícím srdečním onemocněním před zahájením léčby konzultovali vedlejší účinky léků na ADHD s kardiologem.
Dr. Ulrich Müller-Sedgwick, psychiatr a odborník na ADHD, uvedl, že většina lékařů předepisujících léky na ADHD si je vědoma kardiovaskulárních rizik a řídí se pokyny NICE pro sledování krevního tlaku, tepu a hmotnosti. „Potřebujeme podrobnější pokyny pro situace, kdy je třeba léčbu ADHD upravit nebo ukončit,“ řekl.
Loni think-tank varoval, že NHS čelí „lavině potřeb“ v oblasti autismu a ADHD, a uvedl, že systém určený pro zvládání rostoucí poptávky po vyšetřeních a léčbě je „zastaralý“. Počet předepsaných léků na ADHD v Anglii stoupl od pandemie meziročně o 18 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Londýně.
Dr. Tony Lloyd, bývalý výkonný ředitel nadace ADHD Foundation, uvedl, že dlouhodobé přínosy léků na ADHD jsou dobře zdokumentované, včetně snížení rizika úzkostí a depresí, poruch příjmu potravy, škodlivého kouření, zlepšení školních výsledků a ekonomické nezávislosti.
„Bohužel přetrvává neznalost ohledně léků na ADHD – pozůstatek 80. a 90. let, kdy byly tyto léky mylně považovány za morální pilulku, která zlobivé, neklidné a rušivé děti přemění na hodné – což samozřejmě není pravda,“ řekl.
„Je to jednoduše kognitivní zesilovač, který zlepšuje zpracování informací, tlumí rozptýlení, zlepšuje soustředění, plánování a stanovování priorit, sebekontrolu a snižuje impulzivitu myšlení a jednání.“