Některé materiály pro 3D tisk mohou škodit kožním buňkám. Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni otestovali 16 běžně prodávaných filamentů a u plastů PETG a FLEX a také u polykarbonátu zjistili výrazné negativní účinky. Kdo doma tiskne náramky, části obuvi nebo hračky, by měl podle autorů zbystřit. U technických dílů podle nich důvod k obavám není.
Co přesně vědci testovali
Studii připravili Jiří Dejmek a Jan Jedlička z Ústavu biofyziky plzeňské lékařské fakulty, výsledky vyšly v časopise Scientific Reports. Autoři vybrali 16 komerčních filamentů od čtyř výrobců. Šlo o běžné materiály PLA, PETG, CPE, ABS, ASA, PC-ABS, polykarbonát (PC), polypropylen (PP) a pružný FLEX, tedy termoplastický polyuretan. Vzorky vytiskli na domácí tiskárně Prusa a pak sledovali, jak na látky uvolněné z výtisků reagují lidské kožní buňky, takzvané fibroblasty.
Plast se buněk přímo nedotýkal. Buňky rostly v roztoku, do kterého se látky z plastu uvolňovaly, a to 24 hodin a sedm dní. Vědci měřili, kolik buněk přežije, jak rychle se množí a jak fungují jejich mitochondrie, tedy buněčné „elektrárny“.
Které materiály vyšly nejhůř
Po jednom dni se u žádného materiálu nic zásadního neprojevilo. Rozdíly se ukázaly až po týdnu. Nejvýraznější negativní účinky měly FLEX, PETG a polykarbonát. U buněk vystavených pružnému filamentu FLEX vědci pozorovali změněný tvar, váčky a tukové kapénky a jejich mitochondrie dodávaly jen velmi málo energie. U PETG klesla metabolická aktivita buněk o zhruba 39 procent. Naopak u PLA, ABS a CPE byly účinky minimální.
Za možnou příčinu autoři považují přísady, pigmenty, změkčovadla a látky, které vznikají rozkladem plastu při tisku. U polykarbonátu zmiňují bisfenol A, u materiálu FLEX izokyanáty. Konkrétní značky výsledky nejmenují, vzorky jsou ve studii jen pod kódy.
Znamená to, že 3D tisk je nebezpečný?
Ne. Šlo o pokus na buněčných kulturách, ne na lidech ani na celé kůži. Dejmek podle serveru GetSmart výsledky označuje za varovný signál a důvod k dalšímu testování, ne za důkaz škodlivosti. Tisku se kvůli nim vzdávat nedoporučuje, stejně jako vyhýbat se celým skupinám plastů. U technických dílů, které nejsou dlouho v kontaktu s tělem, obavy nevidí.
Větší opatrnost doporučuje u věcí, které člověk nosí dlouho na kůži nebo které děti berou do úst: náramků, částí obuvi, ortéz a hraček. U takového použití radí ověřit si certifikaci konkrétního filamentu. Podle ČT24 odborníci také radí netisknout z PETG a materiálu FLEX nic, co přijde do styku s jídlem, mít tiskárnu v krytu a místnost při tisku větrat. Před Vánoci, kdy se z domácích tiskáren často rodí dárky, to platí dvojnásob. Plzeňská studie se přitom zabývala jen látkami uvolněnými z hotových výtisků, ne výpary při tisku.
Čeští vědci se v poslední době ozvali i s dalšími zjištěními, například s tím, jak test z moči a krve může odhalit nebezpečnou plíseň. O rizicích chemie v běžném prostředí psal i117.cz také v souvislosti s tím, že čistírna v Rybitví vypustila 44 kilogramů věčných chemikálií PFAS. Výsledky vědeckých pracovišť si veřejnost mohla prohlédnout i během Týdne Akademie věd s více než 300 akcemi zdarma.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.nature.com, www.getsmart.cz
