Architekt Petr Tej představuje svůj nejnovější koncept pěší lávky spojující Staré Město s Holešovicemi v Praze. Jeho jedinečný design, který kombinuje umění a inženýrství, představuje lávku jako plovoucí město se všemi možnými vybaveními, a zároveň nabízí nádherný výhled na Pražský hrad a další dominanty města. Tejova vize může představovat nový milník v moderní architektuře a urbanistickém plánování Prahy.
Součástí plovoucího města jsou restaurace, obchody a kavárny, které by byly situovány podél cesty pro pěší. Důmyslný design umožnil, aby most byl více než jen cestou z jednoho bodu do druhého; stal by se tak atrakcí, která by přitahovala návštěvníky z celého světa.
Tej se snaží propojit moderní architekturu s historickým prostředím Prahy, a to tím, že se jeho most stane zrcadlem městské krajiny. Lávka by měla být postavena tak, aby její vlnovitý tvar nezakrýval výhled na Pražský hrad a další dominanty města. To by umožnilo pěším a cyklistům vychutnat si působivé panoráma města, zatímco by přecházeli přes řeku Vltavu.
Celkově je Tejův futuristický plán představen jako způsob, jak oživit a přetvořit krajinu kolem řeky Vltavy v Praze. Jeho nápad lávky by mohl být impulsem pro další inovativní stavební projekty a zároveň by obohatil stávající architektonickou scénu Prahy. Výzvou nyní je přesvědčit městské úřady a občany o hodnotě tohoto konceptu.
Odolný beton je téměř bezúdržbový
Další zajímavostí je použití speciálního materiálu. Ultra-vysokopevnostní beton, známý také jako UHPC, je materiál preferovaný mezi architekty pro jeho minimalistický vzhled. Tento jemnozrnný kompozitní materiál, který původně pochází z Francie, byl vynálezem před zhruba třemi desetiletími. Avšak v České republice se využívá varianta, kterou na Kloknerově ústavu ČVUT vyvinul profesor Jiří Kolísek. Díky tomu můžeme tento beton považovat za český vynález, který nachází praktické využití již déle než deset let.
Petr Tej, vedoucí Oddělení mostních konstrukcí na Kloknerově ústavu, popisuje strukturu tohoto materiálu: „Struktura toho materiálu je úplně jiná než u běžného betonu. Maximální zrno kameniva má v průměru dva milimetry, v normálním betonu je běžná i velikost 32 milimetrů a více. A všechny ostatní složky jsou v UHPC menší.“ Tej má s tímto materiálem značné zkušenosti, které nashromáždil během své práce na navrhování lávek a mostů.
Hlavní výhodou UHPC je, že díky jemnozrnné struktuře nemá póry, které by mohly umožnit vodě proniknout dovnitř a roztrhnout materiál při mrazech díky rozpínavosti ledu. To je běžný jev u tradičního betonu. „Běžnou betonovou konstrukci lávky musíte asi za 30 let opravovat a během životního cyklu do ní investujete spoustu peněz. Tenhle materiál je v podstatě bezúdržbový, 200 let vydrží tak, jak ho vidíte teď,“ vysvětlil architekt.
Zdroj: seznamzpravy.cz
