Podvod s QR kódem připravil čtyřicet prodejců elektroniky o více než 430 tisíc korun. Policie Moravskoslezského kraje obvinila 26letého muže, který si od lidí vyzvedl telefony a tablety a zaplatil jen naoko. Rada policie je jednoduchá: zboží nepředávejte do chvíle, než budete mít peníze opravdu na svém účtu. Potvrzení o zadané platbě, které vám kupující ukáže na displeji, nic neznamená.
Jak podvod fungoval
Pachatel podle policie oslovoval lidi, kteří na sociálních sítích a inzertních portálech nabízeli mobilní telefony, tablety nebo jinou elektroniku. Schůzky si dával před nákupními centry. Na místě navrhl platbu přes QR kód, prodávající kód vygeneroval a kupující platbu „zadal“. V bankovní aplikaci přitom byla pouze fiktivní.
Aby prodávajícího přesvědčil, mnohdy mu ukázal i potvrzení o zadané platbě. Lidé mu tedy zboží předali a peníze se jim na účet nikdy nedostaly. Část techniky pak podle policejní mluvčí Evy Michalíkové přeprodal dál nebo prodal v zastavárnách a bazarech.
Stejný trik použil i před bankomaty. Vydával se za člověka, který ztratil kartu a potřebuje vybrat hotovost. Platbu přes QR kód provedl fiktivně, poškozený mu z vlastního účtu vybral peníze a víc je neviděl.
Jak si ověřit, že platba dorazila
Klíčová věta policejního doporučení zní, aby lidé nikdy nepředávali zboží do rukou zájemci do chvíle, než budou mít peníze na svém účtu. Rozhodující je tedy stav na vašem účtu ve vaší bankovní aplikaci, ne obrazovka telefonu kupujícího. Policie k tomu výslovně varuje: nenechte se obelstít tím, že vám kupující ukáže vygenerované potvrzení o zadané platbě. To totiž neznamená, že platba opravdu odešla nebo odejde.
Policie zároveň upozorňuje, že i platba, která se tváří jako skutečná, může jít z takzvaného virtuálního účtu. Poškození v tomto případě podali oznámení až ve chvíli, kdy platba nepřišla ani po několika dnech.
Co si u prodeje přes inzerát hlídat
V dřívějším doporučení k prodeji zboží přes internet policie připomíná, že kupujícímu pro zaplacení vždy stačí jen číslo vašeho bankovního účtu. Žádné další údaje po vás poctivý kupec chtít nemusí.
Pozor také na odkazy, které podvodníci prodávajícím posílají. Vypadají jako stránky přepravních společností nebo platebních brán, ve skutečnosti jde o podvodné weby. Přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo do aplikace do nich v žádném případě nezadávejte.
Jak případ pokračuje
Obviněný je stíhán za trestné činy podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. Kriminalisté z Ostravy ho ztotožnili podle kamerových záznamů, při výslechu nespolupracoval a využil práva nevypovídat. Soudce přijal podnět na vzetí do vazby, na soudní verdikt si tedy počká ve vazbě. Konkrétní trestní sazbu policie neuvedla. Případ převzali kriminalisté z hospodářské kriminality a stíhání budou pravděpodobně rozšiřovat o další skutky.
Jde o další variantu rychle rostoucí kyberkriminality. Jen letos popsala Česká bankovní asociace, že podvodníci vybrali z účtů klientů 2,2 miliardy korun. Nedávno také tři ženy v Karlovarském kraji přišly dohromady o 890 tisíc a jeden muž ze Šternberka o 850 tisíc po hovoru s falešným bankéřem. Podobný princip má i falešná SMS o nedoplatku u ČSSZ.
Zdroj: policie.gov.cz, www.novinky.cz
