„Země je v podstatě hrudkovitá brambora,“ řekla Attreyee Ghoshová, spoluautorka studie a vědkyně v Centre for Earth Sciences of the Indian Institute of Science. Na povrchu naší planety jsou oblasti s odlišnou hustotou, což má vliv na gravitační sílu a tvar povrchu. Tato variabilita se odrazí ve formě zemského geoidu, který je formován hladinou vody na povrchu Země.
Podle Ghoshové je gravitační díra v Indickém oceánu nejnižším bodem tohoto geoidu. Nachází se 1200 kilometrů jihozápadně od Indie a pokrývá tři miliony čtverečních kilometrů. Tato oblast dlouho zůstávala neobjasněnou, avšak nyní se na povrch začínají dostávat první smysluplné poznatky.
Vědecký tým využil superpočítače k simulaci pohybů tektonických desek a chování magmatu v zemském plášti před 140 miliony let. Právě v této době byla naše planeta geologicky aktivní a její podoba byla jiná než dnes. Po provedení devatenácti simulací vědci došli k závěru, že klíčovou roli v procesu vzniku gravitační díry sehrály plášťové chocholy, což je jinak řečeno nízko husté magma, které bylo vytlačeno do Indického oceánu potápějícími se deskami starověkého oceánu.
Podle publikace v časopise Geophysical Research Letters chocholy vznikly v důsledku unášení a následné srážky indického subkontinentu s Asií před 40 miliony let. Tento proces vedl k vytlačení materiálu s vyšší hustotou, což snížilo hmotnost v dané oblasti a oslabilo místní gravitaci.
Vědec Alessandro Forte z Floridské univerzity však varuje, že s modely a simulacemi mohou být vážné problémy. „Je to proto, že s absolutní přesností nevíme, jak Země vypadala v minulosti. Čím dál do minulosti jdeme, tím menší je důvěra v modely,“ podotkl.
Na závěr je třeba zdůraznit, že plášťové chocholy jsou součástí zemského ochlazovacího procesu a vznikají jako gigantické bubliny horkého magmatu, které se pohybují blízko zemské kůry. Tento fenomén výrazně ovlivňuje tvar naší planety a je důležitým prvkem při formování jejího povrchu.
Zdroj: Denik.cz
