ADDIS ABEBA – Etiopie oznámila dokončení kontroverzní Velké přehrady etiopského znovuzrození (GERD) na Modrém Nilu. Premiér Abiy Ahmed ve čtvrtek potvrdil, že projekt, který je již léta zdrojem diplomatických sporů se sousedním Egyptem a Súdánem, je stavebně hotov a připravuje se na slavnostní inauguraci. Tento krok dále eskaluje napětí v regionu, kde Egypt vnímá přehradu jako existenční hrozbu pro své zásobování vodou.
Etiopský premiér Abiy Ahmed ve svém projevu k poslancům prohlásil, že ačkoliv existují snahy o narušení projektu, přehrada bude v září slavnostně zprovozněna. „Znovu potvrzujeme náš závazek: přehrada bude inaugurována,“ uvedl Ahmed a zároveň se snažil uklidnit obavy sousedních států. „Náš růst nepřijde na úkor našich egyptských a súdánských bratrů a sester. Věříme ve sdílený pokrok, sdílenou energii a sdílenou vodu,“ dodal.
Pro Egypt, který je téměř zcela závislý na vodě z Nilu pro zemědělství a zásobování svých 105 milionů obyvatel, představuje přehrada klíčový problém. Káhira se obává, že Etiopie bude v obdobích sucha zadržovat příliš mnoho vody, což by mohlo mít katastrofální dopad na egyptskou ekonomiku a stabilitu. Dlouholetá jednání o uzavření závazné dohody o pravidlech plnění a provozu přehrady mezi oběma zeměmi dosud nevedla k žádnému výsledku.
Francie na energetické křižovatce: Sází na jádro a brzdí solární boom
Projekt v hodnotě 4 miliard dolarů, jehož stavba začala v roce 2011, je největší vodní elektrárnou v Africe. Nachází se přibližně 500 kilometrů severozápadně od hlavního města Addis Abeby, poblíž hranic se Súdánem. Gigantická stavba je 1,8 kilometru dlouhá, 175 metrů vysoká a její nádrž pojme až 74 miliard kubických metrů vody. Po plném zprovoznění by měla produkovat více než 6 000 megawattů elektřiny, což zdvojnásobí současnou produkci Etiopie a umožní jí stát se významným exportérem energie v regionu.
Etiopie trvá na tom, že přehrada je klíčovým rozvojovým projektem, který pomůže milionům jejích občanů vymanit se z chudoby. V diplomatickém sporu získala podporu zemí ležících proti proudu řeky, jako je například Uganda. Tyto státy, sdružené v Iniciativě nilské pánve, loni podepsaly dohodu o spravedlivém využívání vodních zdrojů, kterou však Egypt a Súdán neratifikovaly.
Egypt naopak opírá své nároky o dohody z koloniální éry, zejména o smlouvu z roku 1929 uzavřenou s Velkou Británií, která přiznala většinu práv na vodu z Nilu právě Egyptu a Súdánu. Tyto dohody však nebraly v potaz zájmy ostatních zemí v povodí Nilu, které dnes volají po spravedlivějším uspořádání. Reakce z Káhiry na poslední oznámení zatím není k dispozici, ale dokončení přehrady bez dohody pravděpodobně dále prohloubí diplomatickou roztržku mezi oběma africkými mocnostmi.
