BRUSEL/PEKING – Před padesáti lety, 6. května 1975, navázaly Čína a tehdejší Evropské hospodářské společenství (EHS), předchůdce dnešní Evropské unie (EU), diplomatické vztahy. Toto výročí připomíná klíčový moment v moderní diplomacii a zdůrazňuje, jak se vazby mezi oběma mocnostmi staly ústředním pilířem globálního prostředí, ovlivňujícím politiku, bezpečnost, obchod i technologický rozvoj. V době, kdy mezinárodní řád čelí geopolitickému napětí a ekonomické roztříštěnosti, jsou vztahy mezi Čínou a EU vnímány jako významná stabilizační síla.
Podle analýzy vývoje dvoustranných vztahů za posledních pět dekád je nejcennějším přínosem vzájemný respekt, nejsilnějším impulsem vzájemný prospěch a největším sjednocujícím prvkem podpora multilateralismu. Obě strany jsou charakterizovány především jako partneři pro spolupráci.
Ekonomická spolupráce jako motor vztahů
Partnerství se nejvýrazněji projevuje v hospodářských a obchodních vztazích. Čína a EU se mohou pochlubit vzájemně se doplňujícími silnými stránkami. Oficiální údaje ukazují, že bilaterální obchod vzrostl za posledních padesát let z 2,4 miliardy amerických dolarů na impozantních 780 miliard dolarů.
Warren Buffett ohlásil odchod do důchodu na konci roku, nástupcem má být Greg Abel
V mnoha odvětvích, jako je automobilový a luxusní průmysl, přináší Evropa designové know-how a inovace, zatímco Čína disponuje vysoce kvalitní výrobou, kvalifikovanou pracovní silou a obrovským spotřebitelským trhem s více než 400 miliony osob se středními příjmy. Tato synergie podporuje tvorbu pracovních míst a globální růst.
Důležitou tepnou bilaterálního obchodu se stala také nákladní železniční doprava mezi Čínou a EU. Významným milníkem bylo dosažení 100 000. nákladního vlaku Čína-Evropa, který dorazil do německého Duisburgu koncem loňského roku, což podtrhuje rostoucí význam tohoto transkontinentálního spojení. Čína je rovněž lídrem v oblasti ekologických technologií a digitální infrastruktury, což rezonuje s cíli EU v oblasti uhlíkové neutrality a digitální transformace.
Společný závazek k multilateralismu a stabilitě
Kromě ekonomické spolupráce sdílejí Čína a EU závazek k celosvětové stabilitě a multilateralismu. Mezi oběma stranami údajně neexistují žádné zásadní střety zájmů ani geopolitické rozpory. Obě strany prosazují ústřední roli OSN, řešení mezinárodních otázek prostřednictvím dialogu a vystupují proti jednostrannému nátlaku. Příkladem společného postupu je podpora íránské jaderné dohody (JCPOA) či Kunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost.
