Hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení klíčových částí vládní důchodové reformy, kterou prosadila vláda Petra Fialy. Opozice tvrdí, že některá opatření reformy jsou protiústavní a nespravedlivá vůči budoucím i současným důchodcům. Vládní koalice však argumentuje tím, že reforma je nezbytná pro udržitelnost důchodového systému v dlouhodobém horizontu.
Podle představitelů hnutí ANO je nejproblematičtější částí reformy zpomalení valorizace důchodů. Opozice tvrdí, že tento krok významně snižuje životní úroveň seniorů a porušuje jejich nabytá práva. Dále ANO kritizuje změny v nastavení věku odchodu do důchodu, které podle nich neberou v úvahu fyzickou náročnost některých profesí. Stížnost také zmiňuje omezení předčasných důchodů, což má podle opozičních politiků negativní dopad na lidi pracující v těžkých podmínkách.
Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je důchodová reforma „asociální a likvidační“ pro velkou část českých seniorů. „Nechceme, aby si vláda brala peníze od těch nejzranitelnějších,“ uvedl Babiš s tím, že podání k Ústavnímu soudu považuje za poslední možnost, jak reformu zvrátit.
Argumenty vlády
Vládní koalice se hájí tím, že reformní opatření jsou nezbytná kvůli neudržitelnosti současného systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že bez zásadních změn by v budoucnu hrozilo, že stát nebude schopen důchody vůbec financovat.
„Pokud bychom nepřistoupili ke zpomalení valorizací, hrozilo by, že důchodový systém zkolabuje. Demografický vývoj je neúprosný, a pokud nebudeme jednat nyní, v budoucnu by byly dopady ještě tvrdší,“ uvedl Jurečka.
Koalice také poukazuje na to, že Česko musí reagovat na stárnoucí populaci a rostoucí počet důchodců, kteří budou zatěžovat státní rozpočet. Vláda argumentuje tím, že ve většině evropských zemí už podobné reformy proběhly a že bez nich by byl důchodový systém dlouhodobě neudržitelný.
Ústavní soud jako poslední instance
Podání stížnosti k Ústavnímu soudu je v České republice poměrně běžnou strategií opozice při nesouhlasu s vládními reformami. Ústavní soud bude nyní zkoumat, zda opatření obsažená v důchodové reformě nejsou v rozporu s ústavním pořádkem a zda vláda neporušila práva občanů.
Právní experti se však v názorech na úspěšnost stížnosti rozcházejí. Někteří upozorňují, že rozhodnutí o změnách ve valorizaci důchodů či věku odchodu do penze spadá do kompetence zákonodárců, a tedy není automaticky protiústavní. Jiní ale připouštějí, že Ústavní soud již v minulosti některá rozhodnutí vlády ve vztahu k sociálním dávkám či důchodům zrušil, pokud shledal porušení práv občanů.
Důchodová reforma je jedním z klíčových bodů současné politické debaty. Hnutí ANO se jejím napadnutím snaží mobilizovat voliče, zejména mezi seniory, kteří tvoří značnou část jeho voličské základny. Vládní strany naopak doufají, že reformu obhájí jako odpovědný krok směrem k dlouhodobé stabilitě veřejných financí.
Podobné důchodové reformy probíhají i v dalších evropských zemích. Například ve Francii prosadila vláda Emmanuela Macrona zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, což vyvolalo masové protesty. V Německu byla v minulosti postupně zvyšována hranice odchodu do penze na 67 let. Česká reforma se tak inspiruje obdobnými kroky, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů.
Budoucnost vládní důchodové reformy nyní závisí na rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud by dal opozici za pravdu, mohlo by to znamenat nutnost přepracování klíčových částí reformy. V opačném případě se dá očekávat, že se vládní koalice bude snažit reformu co nejrychleji implementovat do praxe.
