Alianční obrana 2025, jak byl scénář pojmenován, detailně popisuje, jak by mohly události po ruské mobilizaci eskalovat. Předpokládá se, že následovat bude úspěšná ruská ofenziva na Ukrajině, která by mohla výrazně posílit ruské územní zisky, zejména v důsledku oslabení podpory Kyjeva ze strany Západu. Tento aspekt scénáře naznačuje, že takový vývoj by mohl výrazně změnit strategickou rovnováhu v regionu.
Další fází tohoto scénáře by bylo masivní nasazení kybernetických útoků a hybridních válečných taktik, zejména v Pobaltí. Zde by mohlo Rusko využít etnických ruských menšin k vyvolání nepokojů a nestability. Scénář dále odhaluje, že by Ruská federace a Bělorusko mohly společně rozmístit až 50 tisíc vojáků na svých západních hranicích, což by mohlo vyvolat další napětí v regionu.
Eskalace napětí by pak mohla pokračovat přesunem dalších ruských vojsk a středně dosahových raket do Kaliningradu, což by mohlo vyvolat další propagandu a obvinění o připravované invazi NATO.
Strategickým cílem Ruska v tomto scénáři je Suvalský koridor, klíčová oblast mezi Polskem a Litvou. Očekává se, že by zde v prosinci 2024 mohl začít pohraniční konflikt, který by mohl mít vážné důsledky pro regionální stabilitu.
Americké listopadové volby představují další klíčový moment, zejména v případě volebního vítězství Donalda Trumpa, které by mohlo výrazně ovlivnit mezinárodní podporu Ukrajiny.
Závěrečná fáze scénáře předpokládá, že by se NATO rozhodlo pro „opatření pro věrohodné odstrašení“, což by znamenalo nasazení 300 tisíc vojáků NATO, včetně 30 tisíc německých, v Polsku a Pobaltí. Tento krok, označovaný jako „den X“, by mohl vést k situaci, kdy by se proti sobě v oblasti Suvalského koridoru stálo přes půl milionu vojáků z obou stran. V tomto klíčovém okamžiku zůstává scénář otevřený co se týče otázky, zda by Rusko ustoupilo před silami NATO, nebo by přesto zahájilo útok.
K těmto předpovědím se německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil pouze v obecné rovině, zdůrazňující, že zvažování různých scénářů je běžnou praxí v rámci vojenského plánování a přípravy. Jeho vyjádření poukazuje na to, že i když mohou být některé scénáře považovány za nepravděpodobné, jsou součástí komplexního přístupu k obranné strategii.
Zároveň se k podobnému scénáři vyjádřily i další země, jako Švédsko a Česká republika, které vyjadřují obavy ohledně potenciálního konfliktu mezi Západem a Ruskem. Náčelník generálního štábu české armády, Karel Řehka, podotkl, že ačkoliv válka s Ruskem v současnosti není považována za pravděpodobnou, není ani nemožná. Podle jeho slov by konflikt mohl vypuknout kvůli nechtěné eskalaci nebo v momentě, kdy by se protivník cítil, že střet je nevyhnutelný. Důležitým bodem jeho vyjádření je, že jediným způsobem, jak předejít konfliktu, je odstrašení. Řehka zdůraznil, že Rusko musí vidět reálnou schopnost a vůli Západu se bránit.
Celkově tento scénář naznačuje složitost a nejistotu mezinárodních vztahů a obranné strategie v současném světě. Zatímco tento scénář zůstává hypotetický, jeho detaily poskytují zajímavý vhled do toho, jak mohou vojenské a politické síly přemýšlet a reagovat na potenciální hrozby a výzvy.
Zdroj: Novinky.cz
