Jedním z hlavních problémů, kterými se v současnosti zabývají země Evropské unie, je otázka, jak zabránit opakování loňského zdražování elektřiny. Tato problematika vyvolává mnoho sporů, zejména pokud jde o reformu trhu a podporu uhlí.
V březnu reagovala Evropská komise na loňskou energetickou krizi návrhem na úpravy fungování energetického trhu. Některé země, zejména jihoevropské, požadovaly zásadní reformu, včetně oddělení cen plynu a elektřiny. Avšak po tlaku skupiny států v čele s Německem nebudou změny tak výrazné.
Návrhy úprav a odpory
Návrh, který byl předložen k projednání, počítá s povinným rozšířením nabídky kontraktů pro domácnosti i firmy zaručující i smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Na trhu by se měl zvýšit podíl dlouhodobých smluv, které by přispívaly k cenové stabilitě. Vedle dlouhodobých kontraktů mají důležitou roli sehrát i takzvané dvoucestné rozdílové smlouvy při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Ty mají zaručit pevné ceny elektřiny a také částečně snížit vliv ceny plynu na jejich tvorbu.
Důležitou otázkou, která vyvolává mnoho sporů, je dočasná podpora uhelných elektráren. Ty mají zemím s nedostatkem výroby z jaderných či obnovitelných zdrojů zaručit nouzovou kapacitu výroby energie a předejít výpadkům jejích dodávek pro spotřebitele. Tento návrh, který vyšel vstříc zejména Polsku značně závislému na uhlí, se nelíbil řadě členských zemí prosazujících podporu výhradně pro bezemisní zdroje energie.
Nejistota budoucnosti
Zástupci Německa, Rakouska nebo Španělska před jednáním dávali najevo, že se nehodlají se vstřícností k uhlí smířit. Například německý ministr hospodářství a klimatu prohlásil, že je v rozporu s klimatickými cíli EU.
Na druhou stranu český ministr průmyslu Jozef Síkela prohlásil: „Pokud mají některé země pocit, že tahle výjimka pomůže k zajištění jejich energetické bezpečnosti, tak tomu rozumím.“ Podle něj přinese dohoda stabilní ceny i pro domácnosti a firmy v Česku, které s jejím uzavřením v navržené podobě nemělo problém.
Otázka regulace cen
Dalším sporným bodem je možnost regulovat ceny v případě jejich výrazného nárůstu. Zástupci vlád se nedohodli na podmínkách, za kterých by členské země mohly k omezení cen sáhnout, aniž by musely v rámci pravidel pro státní podporu žádat o svolení Evropskou komisi.
Země EU se tedy musí dohodnout na řadě zásadních otázek, aby se zabránilo opakování loňského zdražování elektřiny. Zejména otázka podpory uhelných elektráren a možnosti regulace cen v případě jejich výrazného nárůstu vyvolává mnoho sporů. Je třeba najít kompromis, který bude v souladu s klimatickými cíli EU, ale zároveň zohlední energetickou bezpečnost jednotlivých členských zemí.
Zdroje: Novinky.cz, Idnes.cz
