Soukromá japonská společnost ispace odhalila příčinu, proč se její lunární modul Resilience na začátku června zřítil na povrch Měsíce. Důvodem byla fatální chyba laserového dálkoměru, který nedokázal správně určit výšku, což vedlo k nezvládnutému přistávacímu manévru a tvrdému dopadu.
Společnost ispace vydala prohlášení, ve kterém detailně popsala selhání mise. Její modul Resilience se pokusil o historicky první soukromé japonské přistání na Měsíci 5. června v oblasti Mare Frigoris, známé jako „Moře chladu“. Místo měkkého dosednutí však následoval tvrdý náraz. Pro ispace to byla již druhá podobná ztráta; v dubnu 2023 se stejným způsobem zřítil její první modul Hakuto-R.
Podle vyšetřování selhal klíčový systém: laserový dálkoměr (LRF). Toto zařízení mělo za úkol přesně měřit vzdálenost od měsíčního povrchu a poskytovat data pro řízení brzdicích motorů. Kvůli anomálii však dálkoměr neposkytoval platné údaje. Lander tak v podstatě „oslepl“ a nedokázal včas a správně zpomalit, což nevyhnutelně vedlo ke zřícení, uvedl server space.
Společnost identifikovala čtyři možné příčiny, které mohly vést k selhání laseru, a všechny považuje za pravděpodobné:
-
Vlastnosti povrchu: Měsíční povrch mohl mít nečekané reflexní vlastnosti, které zabránily správnému odrazu laserového paprsku.
-
Nevhodný úhel: Úhel, pod kterým laser dopadal na povrch, mohl snížit jeho odrazivost.
-
Nízký výkon laseru: Samotný laser mohl mít nižší výkon, než se očekávalo, což znemožnilo spolehlivé měření.
-
Technické selhání: Výkon sondy mohl být snížen vlivem vysoké rychlosti nebo degradací způsobenou kosmickou radiací.
Důkaz o nehodě přinesla sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která z oběžné dráhy Měsíce vyfotografovala místo dopadu. Na snímcích je patrná tmavá šmouha, kterou vytvořil rozvířený měsíční prach (regolit) při nárazu.
Společnost ispace se však nevzdává a plánuje nápravná opatření pro své další mise. Chce posílit testování a ověřování přistávacích senzorů a vylepšit hardware. Nadcházející mise, označované jako Mise 3 a Mise 4, budou využívat větší a schopnější modul Apex 1.0. Ten bude nově vybaven i doplňkovými vizuálními přistávacími senzory, které mají podobným selháním předejít.
Tragédie mise Resilience ostře kontrastuje s úspěchem jejího „dvojčete“. Modul totiž startoval 15. ledna 2025 na stejné raketě Falcon 9 od SpaceX společně s modulem Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace. Ten na rozdíl od japonského modulu úspěšně přistál 2. března a fungoval celé dva týdny, než mu došla energie. Příběh obou misí tak ukazuje, jak extrémně náročné a riskantní soukromé dobývání Měsíce stále je.
