Dnes je to sloveso, synonymum pro hledání na internetu a technologický gigant, jehož služby používají miliardy lidí po celém světě. Cesta společnosti Google na vrchol však začala skromně – jako akademický projekt dvou doktorandů na Stanfordově univerzitě, který se zrodil z frustrace nad chaotickým stavem raného internetu. Příběh o založení Googlu je ukázkou toho, jak geniální nápad, správné načasování a trocha štěstí mohou navždy změnit digitální svět.
Vše začalo v polovině 90. let na půdě prestižní Stanfordovy univerzity. Internet tehdy zažíval první velký boom, ale s rostoucím množstvím webových stránek se stával stále nepřehlednějším. Existující vyhledávače jako AltaVista, Lycos nebo Excite se snažily v tomto chaosu zorientovat, ale jejich výsledky byly často nepřesné a snadno zmanipulovatelné. Spoléhaly se především na to, kolikrát se hledaný výraz objevil na stránce, což vedlo k záplavě nerelevantního obsahu.
Právě tento problém se rozhodli vyřešit dva mladí studenti, Larry Page a Sergey Brin. Ačkoliv se prý při prvním setkání příliš neshodli, brzy našli společnou řeč v touze přinést do světa online informací řád. Jejich výzkumný projekt, původně nazvaný „Backrub“, vycházel z revoluční myšlenky. Namísto prostého počítání klíčových slov se rozhodli hodnotit relevanci stránky podle toho, kolik dalších a jak důležitých stránek na ni odkazovalo. Každý odkaz chápali jako „hlas“ důvěry. Tento systém, který později proslul pod názvem PageRank (pojmenovaný po Larrym Pageovi), se stal tajnou zbraní a základním kamenem budoucího impéria.
Algoritmus byl tak efektivní, že jejich vyhledávač, běžící na univerzitních serverech pod doménou google.stanford.edu, si rychle získal oblibu mezi studenty a profesory. Název „Google“ byl odvozen od matematického termínu „googol“, který označuje číslo jedna následované stovkou nul. Měl symbolizovat jejich ambiciózní misi: zorganizovat zdánlivě nekonečné množství informací na internetu a zpřístupnit je celému světu.
Rostoucí popularita však znamenala i rostoucí zátěž pro univerzitní síť. Page a Brin si uvědomili, že jejich projekt má komerční potenciál, a začali hledat investory. Klíčovým momentem bylo setkání s Andym Bechtolsheimem, spoluzakladatelem společnosti Sun Microsystems. Po krátké prezentaci byl Bechtolsheim jejich vizí tak nadšen, že jim na místě vypsal šek na 100 000 dolarů. Šek byl však vystaven na jméno „Google Inc.“, společnost, která v té době ještě ani neexistovala. Aby mohli peníze přijmout, museli si pospíšit a firmu oficiálně založit.
Společnost Google Inc. byla formálně zapsána do obchodního rejstříku 4. září 1998. Jejich první kanceláří se stala pronajatá garáž v Menlo Parku v Kalifornii, patřící Susan Wojcicki (která se později stala generální ředitelkou YouTube). V této skromné garáži, mezi krabicemi a pračkou, začala psát historii jedna z nejvlivnějších firem moderní doby.
Od samého začátku se Google odlišoval nejen technologií, ale i filozofií. Jejich domovská stránka byla minimalisticky čistá, v ostrém kontrastu s přeplácanými portály konkurence. Neoficiálním mottem se stalo „Don’t be evil“ (Nebuď zlý), které mělo zdůrazňovat jejich závazek poskytovat uživatelům nejlepší a nejobjektivnější výsledky bez ohledu na komerční zájmy.
Zbytek je, jak se říká, historie. Díky kvalitě výsledků se Google šířil virálně, bez potřeby masivních marketingových kampaní. Z garážového startupu se během několika let stal dominantní hráč na trhu s vyhledáváním a postupně expandoval do desítek dalších oblastí – od emailu (Gmail) a map (Google Maps) přes mobilní operační systémy (Android) až po cloudové služby a umělou inteligenci. Příběh jeho vzniku však zůstává inspirativní připomínkou toho, že i ten nejsložitější problém lze někdy vyřešit jedinou, elegantní myšlenkou.
