Washington – Spojené státy odhalily ambiciózní plán na vybudování nového systému protiraketové obrany nazvaného „Golden Dome“ (Zlatá kupole). Oznámení Trumpovy administrativy okamžitě vyvolalo ostrou kritiku ze strany Číny a Ruska, které USA obvinily z přeměny vesmíru v nové bojiště a z destabilizace světového řádu. Spojené státy však argumentují, že se jedná o čistě obranný systém, který je nutnou reakcí na rapidní expanzi čínských a dalších nepřátelských vojenských programů ve vesmíru.
V den 80. výročí konce druhé světové války vydali čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin společné prohlášení, ve kterém odsoudili americký plán. Obvinili USA z porušování mezinárodních norem a z toho, že „hluboce destabilizují“ globální bezpečnost.
Američtí představitelé však tato obvinění odmítají jako „hluboce pokrytecká“. Zlatá kupole je podle nich navržena jako obranný štít, jehož účelem je zachytit širokou škálu hrozeb, včetně balistických, křižujících a hypersonických střel. Zdůrazňují, že systém je v souladu s mezinárodní Smlouvou o kosmickém prostoru z roku 1967, která zakazuje rozmístění zbraní hromadného ničení ve vesmíru, ale neomezuje obranné systémy, uvedl server 19fortyfive.
Čínské ambice jako hnací motor
Podle amerických zpravodajských služeb je to právě čínská vojenská aktivita, která si vyžádala vznik Zlaté kupole. Mezi lety 2018 a 2024 Čína ztrojnásobila počet svých zpravodajských satelitů na oběžné dráze. V roce 2021 navíc čínská armáda začala zkoumat oživení tzv. „systému frakčního orbitálního bombardování“ (FOBS), technologie z dob studené války.
Systém FOBS umožňuje umístit na oběžnou dráhu platformy schopné shodit zbraně – včetně jaderných – na jakýkoli cíl na Zemi s minimálním nebo žádným varováním. Tyto zbraně mohou útočit z libovolného směru a nemají žádné omezení dosahu. Podle odhadů americké obranné zpravodajské služby by Čína mohla do roku 2035 vyvinout až 60 takových operačních systémů.
Dvojí metr v mezinárodní politice
Američtí představitelé poukazují na pokrytectví čínské kritiky i v jiném kontextu. Když se loni objevily informace, že Rusko možná vyvíjí jadernou protisatelitní zbraň, což by bylo jasným porušením mezinárodní smlouvy, Spojené státy předložily v OSN rezoluci, která měla potvrdit zákaz jaderných zbraní ve vesmíru. Čína tuto rezoluci nepodpořila a místo toho o několik dní později signalizovala hlubší spolupráci s Moskvou, včetně plánů na společnou jadernou elektrárnu na Měsíci.
„Čína se neobává militarizace vesmíru; obává se, že USA by konečně mohly postavit něco, co funguje,“ shrnuje situaci jeden z analytiků. Současná americká protiraketová obrana, postavená na systémech jako Patriot-3 a THAAD, již nyní vyžaduje významné vylepšení, aby dokázala čelit rychle se rozvíjejícím čínským hypersonickým střelám schopným zasáhnout jakýkoli cíl na světě do 30 minut.
V tomto kontextu je Zlatá kupole prezentována nikoli jako akt agrese, ale jako nezbytný krok k udržení strategické rovnováhy a odstrašení potenciálních hrozeb v čím dál nebezpečnějším světě.