Praha – Česká republika stojí na energetickém rozcestí, které může mít fatální důsledky pro její bezpečnost a ekonomickou suverenitu. Bývalý šéf Pražské plynárenské a uznávaný energetický expert Pavel Janeček v ostrém rozhovoru pro server parlamentnilisty.cz varoval před nevratnými kroky vlády a energetických společností. Plánované zatopení uhelných dolů a odstavování elektráren bez adekvátní náhrady označil za „sabotáž“, která může Čechy uvrhnout do éry extrémně drahé elektřiny a řízených blackoutů.
Nevratný konec uhlí: Ekonomický nesmysl?
Tématem číslo jedna je definitivní konec těžby černého uhlí na Ostravsku, k němuž došlo po 250 letech. Podle Janečka však tento krok postrádá ekonomickou logiku a je výsledkem dlouhodobého ideologického tlaku. Upozorňuje na paradox, že zatímco v Česku se těžba zavírá s odůvodněním nerentability, pouhých 50 kilometrů na sever v Polsku se ve stejných geologických podmínkách vesele těží dál.
„Pochybuji, že by se náklady na těžbu na Ostravsku a kousek dál v Polsku měly zásadně lišit,“ uvedl Janeček a naznačil, že rozhodnutí o útlumu bylo politické, nikoliv tržní. Mnohem nebezpečnější je však podle něj plán na zatopení dolů (černouhelných i hnědouhelných). „Pokud někdo rozhodne o zatopení dolů, je to jednoznačná sabotáž vůči zájmům státu. Je to krok, který nelze vzít zpět,“ varuje expert. Tím by se Česká republika připravila o strategickou rezervu pro krizové časy.
Fyzika proti ideologii: Proč nám hrozí tma
Kritika směřuje především na státní společnost ČEPS a její strategii odstavování uhelných zdrojů, jako jsou elektrárny Počerady nebo Chvaletice. Podle Janečka se v energetice zapomíná na základní fyzikální zákony. Uhelné elektrárny totiž nevyrábějí jen elektřinu pro svícení, ale poskytují tzv. jalový výkon a točivou rezervu, které jsou nezbytné pro stabilizaci napětí v síti.
Obnovitelné zdroje (OZE), které vláda masivně podporuje, tuto schopnost nemají. „Nebudeme-li mít dostatek jalového výkonu, budeme mít sice dostatek proudu na rozsvícení žárovky, ale nerozsvítíme ji, protože nebudeme mít napětí,“ vysvětluje Janeček s tím, že fotovoltaika ani větrné elektrárny nedokážou síť v reálném čase regulovat.
Náhrada těchto služeb bude astronomicky drahá. Zatímco nyní ČEPS platí za podpůrné služby uhelným elektrárnám zhruba 12 miliard korun ročně, přechod na bateriová úložiště či plynové zálohy by tuto částku mohl ztrojnásobit. „Bude to až šestnáctkrát dražší na jednotku výkonu,“ vypočítává Janeček. Tento nárůst se promítne do regulované složky ceny elektřiny, což přímo odporuje slibům vlády o zlevňování energií pro domácnosti a průmysl.
Ztráta suverenity a závislost na dovozu
Česká republika, kdysi energetický exportér, se podle Janečka stává závislou zemí. Zatímco dříve byla dovozní závislost ČR na úrovni 39 %, nové státní koncepce počítají s nárůstem až k 70 %. „V momentě, kdy jsme závislí na dovozu energie, nejsme suverénním státem,“ tvrdí Janeček.
Upozorňuje také na to, že jsme sice formálně ukončili závislost na ruském plynu, ale fakticky jsme se stali závislými na plynu ze Západu (často původem z USA), což s sebou nese nová geopolitická a cenová rizika. Ideologie „Green Deal“ tak vítězí nad pragmatismem a bezpečností.
Scénář Kyjeva v českých městech?
Nejtemnější vizí, kterou Janeček nastínil, je riziko blackoutů. Připomněl menší výpadek ze 4. července 2025 a varoval, že nestabilní síť plná obnovitelných zdrojů bez dostatečné zálohy může vést k regulovaným vypínáním proudu.
„Sami si tu můžeme vytvořit takovou situaci, jaká se děje v Kyjevě, kdy jsou domy v jednotlivých částech města bez elektrické energie. Tam je to kvůli válce, my si to vytvoříme sami,“ varuje Janeček. Kritizuje také zavádění tzv. akceleračních zón pro větrné elektrárny, které podle něj nejen hyzdí krajinu a snižují hodnotu nemovitostí, ale především ještě více rozkolísávají přenosovou soustavu, protože vítr je nestabilní zdroj.
Podle Janečka jsou současné kroky v energetice hrou s ohněm, kde hlavní motivací nejsou potřeby občanů, ale toky peněz k dodavatelům nových technologií a plynu. „Follow the money,“ uzavírá s tím, že pokud vláda nezasáhne a nezmění kurz, účet zaplatí všichni občané – jak v cenách energií, tak ve ztrátě bezpečnosti.
