Rakovina slinivky břišní patří mezi nejobávanější onkologická onemocnění. Její zákeřnost nespočívá ani tak v její četnosti, jako spíše v tichém a nenápadném postupu, kvůli kterému je často diagnostikována až v pokročilém stadiu. Pětileté přežití se celosvětově pohybuje jen kolem 10 %, což z ní činí jednu z nejsmrtelnějších forem rakoviny. Odborníci se shodují, že klíčem k lepší prognóze je včasná diagnostika a osvěta veřejnosti o rizikových faktorech a nenápadných příznacích.
Slinivka břišní, latinsky pankreas, je malý, ale životně důležitý orgán uložený hluboko v břišní dutině za žaludkem. Plní dvě klíčové funkce: produkuje enzymy nezbytné pro trávení potravy a hormony, jako je inzulín, které regulují hladinu cukru v krvi. Právě její skrytá poloha je jedním z hlavních důvodů, proč nádor může dlouho růst, aniž by způsoboval výraznější potíže.
Příznaky, které se snadno přehlédnou
Na rozdíl od jiných typů rakoviny, které se mohou projevit hmatatelnou bulkou nebo viditelným krvácením, jsou rané symptomy karcinomu pankreatu velmi nespecifické a snadno zaměnitelné s běžnějšími zažívacími problémy. Pacienti si často stěžují na neurčitou bolest v horní části břicha, která může vystřelovat do zad, pocit plnosti i po malém jídle, nadýmání nebo celkovou nevolnost.
Jedním z varovných signálů, který by měl vždy vést k podrobnějšímu vyšetření, je nevysvětlitelný úbytek na váze. Pacient ztrácí kilogramy, aniž by změnil jídelníček nebo se více hýbal. Dalším typickým, i když obvykle pozdějším příznakem, je žloutenka (ikterus) – zežloutnutí kůže a očního bělma. K tomu dochází, když nádor utlačí žlučovod, který odvádí žluč z jater do střeva. Hromadící se bilirubin pak způsobuje charakteristické zbarvení. Mezi další projevy patří svědění kůže, světlá, mastná stolice, tmavá moč a náhle vzniklý diabetes mellitus 2. typu, zejména u osob starších 50 let bez zjevných rizikových faktorů pro cukrovku.
Rizikové faktory: Kdo by měl být na pozoru?
Ačkoliv přesná příčina vzniku rakoviny slinivky není zcela objasněna, existuje několik prokázaných rizikových faktorů. Tím nejvýznamnějším je kouření, které riziko onemocnění zvyšuje až trojnásobně. Dalšími faktory jsou vyšší věk (většina případů je diagnostikována po 65. roce života), chronický zánět slinivky (pankreatitida), obezita, dlouhodobý diabetes a rodinná anamnéza. Přibližně 5–10 % případů má genetický podklad, spojený například s mutacemi v genech BRCA1 a BRCA2, známými spíše v souvislosti s rakovinou prsu a vaječníků. Nadměrná konzumace alkoholu, která může vést k chronické pankreatitidě, je také považována za rizikový faktor.
Složitá cesta k diagnóze a léčbě
Pokud lékař pojme podezření na onemocnění slinivky, následuje série vyšetření. Základem je ultrazvuk břicha, který však kvůli uložení orgánu nemusí být vždy průkazný. Přesnější zobrazení poskytuje počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI). Klíčovou metodou je endoskopická ultrasonografie (EUS), při které se sonda ultrazvuku zavádí do žaludku a dvanáctníku, odkud je na slinivku vidět z bezprostřední blízkosti. Během tohoto vyšetření je možné odebrat i vzorek tkáně (biopsii) pro histologické potvrzení diagnózy.
Léčba rakoviny slinivky je mimořádně náročná. Jedinou metodou, která nabízí šanci na úplné uzdravení, je chirurgické odstranění nádoru. Tento zákrok, známý jako Whippleova operace, je však jedním z nejsložitějších v břišní chirurgii a lze jej provést jen u malého procenta pacientů (cca 15–20 %), u nichž je nádor odhalen včas a nerozšířil se do okolních struktur a cév.
Pro většinu pacientů s pokročilým onemocněním je hlavní léčebnou metodou chemoterapie, jejímž cílem je zpomalit růst nádoru, zmírnit příznaky a prodloužit život. V některých případech se kombinuje s radioterapií (ozařováním). V posledních letech se objevují i nové možnosti v podobě cílené biologické léčby a imunoterapie, jejich účinnost je však zatím omezena na specifické podskupiny pacientů s určitými genetickými mutacemi.
Naděje v podobě výzkumu a osvěty
Navzdory pesimistickým statistikám svítá naděje v podobě intenzivního vědeckého výzkumu. Vědci po celém světě pracují na vývoji nových screeningových metod, které by umožnily odhalit nemoc v raných, léčitelných stadiích, například z krevních testů (tzv. tekutá biopsie). Zkoumají se nové kombinace léků a inovativní terapeutické přístupy.
Do té doby zůstává nejdůležitější zbraní v boji proti této nemoci prevence a osvěta. Nekouřit, udržovat si zdravou váhu, omezit alkohol a nepodceňovat zdánlivě banální zažívací potíže, zejména pokud přetrvávají nebo jsou doprovázeny úbytkem hmotnosti, je to nejlepší, co pro sebe může každý udělat. Včasná návštěva lékaře může v případě rakoviny slinivky znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.
