V době, kdy se bezpečnostní mapa Evropy dramaticky mění a armáda prochází modernizací, se do popředí zájmu dostává síla, která dlouho stála spíše ve stínu profesionálních vojáků. Jsou to občané s civilním zaměstnáním – manažeři, IT specialisté, řemeslníci i studenti – kteří se dobrovolně zavázali bránit svou zemi. Aktivní záloha (AZ) Armády České republiky se z doplňkového prvku stává nepostradatelnou páteří národní obrany, mostem mezi armádou a společností a odpovědí na výzvy 21. století.
Co je Aktivní záloha a jak vznikla?
Aktivní záloha je oficiální součástí Ozbrojených sil České republiky. Její členové, tzv. záložníci, jsou občané, kteří se dobrovolně rozhodli absolvovat vojenský výcvik a být k dispozici armádě v případě potřeby. Nejedná se o profesionální vojáky na plný úvazek; drtivou většinu roku žijí běžným civilním životem, věnují se své práci a rodině. Jejich závazek však znamená, že jsou připraveni obléknout uniformu a plnit úkoly po boku profesionálních jednotek.
Koncepce aktivních záloh začala nabývat na významu po zrušení povinné vojenské služby v roce 2004. S přechodem na plně profesionální armádu vznikla potřeba vytvořit systém, který by v případě krize dokázal rychle navýšit početní stavy ozbrojených sil a zároveň udržoval vojenské dovednosti v širší populaci. Zatímco zpočátku byl zájem o službu v AZ relativně malý, v posledních letech, zejména v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci po ruské agresi na Ukrajině, jejich význam i počet členů strmě roste.
Jak služba v praxi funguje?
Služba v aktivní záloze představuje jasně definovaný závazek. Každý záložník se zavazuje k účasti na vojenských cvičeních v rozsahu až 42 dnů ročně. Pro ty, kteří nemají předchozí vojenskou zkušenost, cesta začíná šesti týdny intenzivního základního výcviku ve Vojenské akademii ve Vyškově. Zde získají základní vojenské dovednosti – od střelby a taktiky přes topografii až po zdravotnickou přípravu.
Po úspěšném absolvování jsou zařazeni k konkrétnímu vojenskému útvaru, nejčastěji v regionu svého bydliště. S touto jednotkou se pak účastní pravidelných cvičení, kde si prohlubují své dovednosti a učí se spolupracovat s profesionálními vojáky.
Zákon pamatuje i na jejich civilní život. Zaměstnavatel je povinen uvolnit záložníka na dobu cvičení. Stát mu tuto absenci kompenzuje a záložníkovi náleží finanční odměna, služné a roční odměna za setrvání v záloze. Tento systém je navržen tak, aby služba v AZ byla slučitelná se zaměstnáním i osobním životem a zároveň motivující.
Dvojí role: Pomoc při krizích i posila pro armádu
Úkoly aktivních záloh jsou dvojího charakteru, což podtrhuje jejich flexibilitu a význam.
-
Nasazení v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS): V dobách míru je jejich role klíčová především při řešení nevojenských krizí na území České republiky. Můžeme je vidět při povodních, kde pomáhají se stavbou hrází a evakuací, při rozsáhlých lesních požárech nebo během pandemie, kdy pomáhali v nemocnicích a sociálních zařízeních. Jejich hlavním úkolem je zde posílit Policii ČR a Hasičský záchranný sbor a střežit objekty kritické infrastruktury, jako jsou elektrárny, vodní zdroje či letiště.
-
Posílení profesionální armády: V případě ohrožení státu je jejich primárním úkolem doplnit stavy profesionálních vojenských útvarů. Mohou plnit strážní úkoly, logistickou podporu nebo být nasazeni přímo do bojových operací podle své specializace a výcviku. Záložníci navíc přinášejí do armády unikátní dovednosti ze svých civilních profesí – IT experti, lékaři, právníci či logistici mohou armádě poskytnout cenné know-how, které by jinak musela draze získávat. Ti nejlépe vycvičení se mohou účastnit i zahraničních misí.
Budoucnost české obrany
Aktivní záloha dnes představuje strategický most mezi armádou a civilní společností. Zvyšuje odolnost státu, posiluje vlastenectví a dává občanům možnost aktivně se podílet na obraně své země. Armáda si jejich rostoucí význam plně uvědomuje a investuje do jejich lepšího vybavení a kvalitnějšího výcviku. Cílem je mít v blízké budoucnosti až 10 000 aktivních záložníků, kteří budou plně integrováni do struktur ozbrojených sil.
V době, kdy jistoty minulých dekád mizí, se ukazuje, že spoléhat se pouze na malou, byť vysoce profesionální armádu, nestačí. Koncept „občana-vojáka“, připraveného bránit domov, se vrací jako moderní a nezbytná součást obranné strategie. Aktivní záloha je tak nejen odkazem na tradici, ale především pragmatickou investicí do bezpečné budoucnosti České republiky.
