Demokratická republika Kongo, sužovaná ofenzivou rebelů M23 podporovaných sousední Rwandou, sonduje možnost uzavření strategické dohody se Spojenými státy. Vláda prezidenta Félixe Tshisekediho nabízí přístup k obrovským zásobám kritických nerostů, jako je kobalt a lithium, výměnou za americkou vojenskou podporu. Ačkoliv předběžná jednání již začaly, detaily zůstávají nejasné a vyvolávají řadu otázek ohledně transparentnosti a reálných dopadů.
Konžské úřady doufají, že potenciální dohoda s administrativou Donalda Trumpa by jim mohla zajistit klíčovou podporu v boji proti povstalecké skupině M23, která od ledna vede rozsáhlou ofenzivu na východě země a dostává konžskou armádu pod značný tlak. Spojené státy jsou obviňovány, že odebírají strategické suroviny z Rwandy, které jsou podle Konga uloupeny a propašovány z jeho území.
Nabídka za bezpečnost
Perspektivu dohody poprvé nastínil sám prezident Tshisekedi v únorovém rozhovoru pro deník The New York Times. Uvedl, že nabídl Spojeným státům a Evropě podíl na obrovském nerostném bohatství své země, v sektoru, kterému v současnosti dominuje Čína. Tshisekedi podle deníku vkládá naděje do západního tlaku na Rwandu s kalkulací, že dohoda by mohla jeho zemi přinést bezpečnost a stabilitu.
Krátce předtím zaslala americká poradenská firma, najatá konžským senátorem a Tshisekediho stoupencem Pierrem Kandou Kalambayim, dopis americkému senátorovi Marcu Rubiovi. V něm navrhla „strategické partnerství“, které by USA zajistilo přístup ke konžským nerostům, kontrolu nad hlubokomořským přístavem a vytvoření společných strategických zásob. Výměnou by Spojené státy měly vycvičit a vybavit konžské ozbrojené síly k ochraně zásobovacích tras.
Konžská prezidentská kancelář se však od tohoto dopisu distancovala a označila ho za „osobní iniciativu“. Mluvčí Tina Salama zdůraznila, že cílem není vyměnit nerosty za bezpečnost, ale přimět USA, aby nakupovaly suroviny přímo od Konga jako od právoplatného vlastníka, a tím zastavit „rwandské drancování našich zdrojů“.
Evropa spouští „uhlíkové clo“. Co to znamená pro vaši peněženku?
Rostoucí tlak na Rwandu a políček Číně
Snahy Konga přicházejí v době, kdy Západ zpřísňuje svůj postoj vůči Rwandě. Spojené státy v únoru uvalily sankce na rwandského ministra Jamese Kabarebeho za jeho podporu rebelů z M23. Podle amerického ministerstva financí Kabarebe koordinoval vývoz vytěžených nerostů z Konžské demokratické republiky. Tento krok je v Kongu vnímán jako významný posun. Rada bezpečnosti OSN rovněž jednomyslně odsoudila ofenzivu M23 a podporu, kterou jí poskytují rwandské obranné síly.
Nabídka Západu je zároveň jasným signálem pro Čínu, která kontroluje přibližně 75–80 % těžebních operací v Kongu, zejména v sektoru mědi a kobaltu. Ačkoliv se prezident Tshisekedi snažil vztahy s Pekingem „vybalancovat“, například při opětovném vyjednávání „smlouvy století“ z roku 2008, v zemi panuje nespokojenost. Podle místních nevládních organizací Čína nedodržela své sliby ohledně investic do infrastruktury a čínské firmy nerespektují práva zaměstnanců ani životní prostředí.
Skepticismus a praktické překážky
Možnost dohody s USA však naráží na značnou skepsi. „Je to příznačné pro problémy s vládnutím v naší zemi,“ uvedl Jean Pierre Okenda, ředitel konžské nevládní organizace La sentinelle des ressources naturelles. Vyjádřil obavy, že jednání diktovaná bezpečnostní krizí nebudou pro konžskou ekonomiku přínosná a neměla by probíhat za zavřenými dveřmi.
Podle expertů, jako je Jason K. Sterns, je projekt provozně velmi náročný. „Většina těžebních koncesí na jihovýchodě země, kde je nejvíce mědi, kobaltu a lithia, je již zadána soukromým společnostem. To ponechává jen malý prostor pro rozsáhlou dohodu s USA,“ varuje Sterns.
Navíc v současnosti v Kongu nepůsobí žádná velká americká těžařská společnost. Poslední americký podnik zanechal v zemi hořkou pachuť, když společnost Freeport-McMoRan v roce 2016 prodala svá aktiva čínské firmě bez konzultace s konžskými úřady. Sterns také upozorňuje, že představa, že by USA mohly nahradit Čínu, je mylná, protože již nemají průmyslové kapacity na zpracování a rafinaci kovů, jaké má Peking, uvedl server france24.
Navzdory překážkám jednání pokračují. Mluvčí prezidenta Salama potvrdila, že „diskuze probíhají dobře“. Podle amerických zpráv se Donald Trump chystá jmenovat zvláštního vyslance pro oblast Velkých jezer, kterým by se měl stát Massad Boulos, jehož syn se oženil s Trumpovou dcerou Tiffany. Jeho prioritním úkolem má být právě studium možností dohody o konžských nerostech.
