Washington – V chladných hlubinách studené války, kdy svět se strachem sledoval každý pohyb dvou znepřátelených supervelmocí, se ve Spojených státech v naprosté tichosti zrodil zpravodajský gigant. Dne 4. listopadu 1952, na základě tajného prezidentského memoranda, vznikla Národní bezpečnostní agentura (NSA). Její existence byla po desítky let jedním z nejpřísněji střežených tajemství americké vlády a její úkol byl od počátku jasný: poslouchat svět a chránit tajemství Ameriky. Její vznik nebyl náhodný, ale byl přímou reakcí na selhání a ponaučení z nejkrvavějšího konfliktu v dějinách.
Kořeny NSA sahají až do druhé světové války. Spojené státy a jejich spojenci si bolestně uvědomili, jak klíčovou roli hraje zpravodajství z odposlechu (tzv. Signals Intelligence – SIGINT). Úspěšné prolomení německého šifrovacího stroje Enigma či japonského kódu Purple dramaticky ovlivnilo průběh války a zachránilo nespočet životů. Zároveň však útok na Pearl Harbor v roce 1941 odhalil fatální slabinu – roztříštěnost a nedostatečnou koordinaci mezi zpravodajskými složkami armády a námořnictva. Informace existovaly, ale nebyly správně sdíleny a analyzovány.
Po válce, s nástupem železné opony a rostoucí hrozbou ze strany Sovětského svazu, bylo zřejmé, že roztříštěný systém již nestačí. V roce 1949 proto ministerstvo obrany založilo Zabezpečovací agenturu ozbrojených sil (AFSA). Jejím cílem bylo sjednotit a koordinovat kryptoanalytické aktivity armády, námořnictva a letectva. Tento první pokus o centralizaci se však ukázal jako neefektivní. Jednotlivé vojenské složky si nadále úzkostlivě střežily své zdroje, personál i informace a odmítaly se podřídit centrálnímu velení. AFSA postrádala skutečnou autoritu a rivalita mezi složkami bránila efektivní spolupráci.
V roce 1951, tváří v tvář eskalující studené válce a korejskému konfliktu, nařídil prezident Harry S. Truman tajné přezkoumání celého systému zpravodajství z komunikace. Zpráva, kterou obdržel, byla nekompromisní: AFSA selhává. Doporučila vytvoření zcela nové, mnohem silnější a centralizovanější agentury, která by měla pravomoc nad všemi aktivitami v oblasti SIGINT a byla by pod přímou kontrolou na nejvyšší úrovni vlády.
Na základě tohoto doporučení podepsal prezident Truman 24. října 1952 tajnou prezidentskou direktivu, která s platností od 4. listopadu 1952 rozpustila AFSA a na jejích základech založila Národní bezpečnostní agenturu. Tento dokument byl tak tajný, že nebyl odtajněn po celá desetiletí. Zrod NSA proběhl zcela mimo zraky veřejnosti i většiny Kongresu. Prvním ředitelem byl jmenován generálmajor Ralph Canine, který byl shodou okolností i posledním ředitelem AFSA, což zajistilo určitou kontinuitu.
NSA dostala do vínku dvojí, navzájem se doplňující misi. První, ofenzivní, bylo shromažďování a analýza zahraniční komunikace – tedy prolomení cizích kódů a odposlech vlád, armád a dalších zahraničních cílů, primárně Sovětského svazu a jeho satelitů. Druhý, defenzivní úkol, spočíval v ochraně amerických vládních a vojenských komunikačních systémů před odposlechem nepřátel. NSA se tak stala zároveň největším světovým lamačem kódů i jejich největším ochráncem.
Kultura extrémního utajení se stala poznávacím znakem agentury. Po mnoho let se o ní vtipkovalo, že zkratka NSA ve skutečnosti znamená „No Such Agency“ (Žádná taková agentura) nebo „Never Say Anything“ (Nikdy nic neříkej). Její rozpočet byl skryt v jiných částech obranného rozpočtu a její sídlo ve Fort Meade v Marylandu nebylo na žádných veřejných mapách. Toto utajení bylo považováno za naprosto klíčové pro úspěch jejích operací – pokud by protivníci věděli, jak a kde NSA poslouchá, změnili by své metody komunikace.
Z malé, tajné organizace se NSA postupem času rozrostla v největšího a technologicky nejvyspělejšího zpravodajského molocha na světě. S koncem studené války a nástupem digitální éry se její zaměření přesunulo od odposlechu rádiových vln k monitorování internetu, satelitní komunikace a mobilních sítí. Zrodila se v tichosti jako odpověď na hrozby bipolárního světa a vyrostla v tichého strážce, jehož oči a uši dnes sahají do téměř každého koutu planety.
