Data společnosti Morning Consult české vládě ve volebním roce úplně nehrají do karet. Ukazují totiž, že premiér Petr Fiala je nejhůře hodnoceným světovým lídrem. Jeho podpora se pohybuje na historicky nejnižší úrovni. Plně mu důvěřuje pouhých 16 % lidí. Průzkum probíhal v lednu letošního roku. Nejspokojenější jsou se svým předsedou vlády Indové, kde v čele stojí Naréndra Módí.
Neuspokojivé ekonomické podmínky, neefektivní komunikace, nejistoty v energetice, kontroverzní reformy a rostoucí tlak opozice tvoří soubor faktorů, které vysvětlují, proč se Petr Fiala ocitl na spodní příčce mezinárodního žebříčku důvěry ve světové lídry.
Ekonomická situace a rostoucí nespokojenost
Jedním z klíčových faktorů propadu popularity je zhoršující se ekonomická situace v České republice. Inflace, která měla v posledních letech za následek skokové růsty cen některých základních potravin, rostoucí ceny energií a zvyšující se životní náklady vytvářejí tlak na domácnosti. Vláda navzdory určitým opatřením, jako jsou dotace na energie nebo navyšování minimální mzdy, nenalezla dostatečně efektivní řešení.
Komunikace vlády a ůrava důvěry
Dalším problémem je komunikace mezi vládou a veřejností. Tu ostatně špatně hodnotí i samotní členové pětikoalice. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ji ohodnotil známkou 3. Mnoho voličů v minulosti podporovalo Fialovu Občanskou demokratickou stranu (ODS) kvůli jejímu příslibu stability a ekonomické odpovědnosti. Avšak nyní, v době krize, část společnosti vídá vládu jako odtrženou od realit lidí. V posledním půlroce kabinetu nepomohla ani zpackaná digitalizace stavebního řízení, kvůli které musel opustit post ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci pirát Ivan Bartoš.
Každá třída řeší jiný problém
Důležitou roli hraje zdražování nákladů na bydlení, za které dávají Češi v průměru o čtvrtinu víc než před třemi lety. Náklady však nerostly všem stejně. Lidé bez kapitálů a nových kompetencí za něj dávají víc o téměř 5 tisíc Kč. Proti inflaci je částečně ochránil dávkový systém. Čerpání stouplo ze 16 na 22 %, nárok má ovšem většina z nich. Důležitou roli hrála valorizace důchodů – ve strádající třídě má často alespoň jeden dospělý v domácnosti seniorní věk. Devět z deseti domácností se snaží omezovat spotřebu, náklady na energie. Kvůli nižším příjmům téměř nic neušetří.
Vládní reformy v oblasti penzijního systému, zdravotnictví a vzdělávání se také staly předmětem kritiky. Část voličů má obavy ze snižování sociálních jistot, zatímco jiní kritizují nedostatečně efektivní opatření.
Opozice aktivně využívá situaci k zesílení své kampaně proti vládnímu kabinetu. Společnost slyší hlavně na výtky vůči daňové politice. Podle poslankyně hnutí ANO Aleny Schillerové pětikoalice daňově zatížila ty nejchudší a zpomalení růstu státního dluhu se daří jen díky rozpočtovým trikům.
Situaci komplikuje také geopolitická nestabilita v Evropě, včetně války na Ukrajině. Česká republika hraje aktivní roli v podpoře Ukrajiny, což část společnosti vítá, ale jiní kritizují přílišné zatížení státní kasy.
