Sarajevo – Dvacet let po podpisu Daytonské mírové dohody, která ukončila jeden z nejkrvavějších konfliktů v Evropě od druhé světové války, zůstává Bosna a Hercegovina (BiH) zemí plnou paradoxů. Na jedné straně se jí podařilo udržet křehký mír a získat status kandidáta na členství v Evropské unii. Na straně druhé se potýká s hlubokou etnickou polarizací, politickou paralýzou a masivním odlivem mozků, který ohrožuje její budoucnost.
Daytonská dohoda z roku 1995 sice zastavila boje, ale zároveň zacementovala složitou politickou strukturu, která je dnes považována za hlavní brzdu pokroku. Stát tvořený dvěma entitami – Federací Bosny a Hercegoviny a Republikou srbskou – a doplněný o trojčlenné předsednictvo a nepřehlednou síť úřadů, je často zcela nefunkční. Nacionalistické strany využívají etnické napětí k udržení moci a blokují klíčové reformy.
Navzdory tomu se země snaží přiblížit Evropské unii. V roce 2022 získala kandidátský status, což bylo vnímáno jako důležitý politický signál. Brusel však pravidelně kritizuje nedostatečný pokrok v oblasti právního státu, boje proti korupci a reformy soudnictví. Přesto se objevují záblesky naděje, jako je schválení několika zákonů v oblasti digitalizace v roce 2024.
Evropská vesmírná agentura odhalila pět finalistů výběrového řízení o nové nosné rakety
Ekonomika brzděná byrokracií a odchodem lidí
Ekonomický potenciál země, který spočívá v těžbě nerostných surovin, zemědělství a turismu, zůstává z velké části nevyužitý. Zahraniční investice, jako je obnova dolu na stříbro ve městě Vareš, sice vytvářejí pracovní místa, ale narážejí na byrokratické překážky a obavy z ekologických dopadů. Hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje sotva třetiny průměru EU.
Nejvážnějším problémem je však demografická krize. Od roku 2002 klesl počet obyvatel o více než milion, z 4,2 na zhruba 3 miliony. Mladí a vzdělaní lidé masivně odcházejí za prací a lepší budoucností do zemí západní Evropy, což vede k nedostatku kvalifikované pracovní síly a obrovskému tlaku na sociální a důchodový systém.
Separatistické hrozby a napětí v regionu
Křehkou stabilitu navíc ohrožují separatistické tendence ze strany Republiky srbské a jejího prezidenta Milorada Dodika. Ten opakovaně hrozí odtržením, vytváří paralelní instituce a úzce spolupracuje s Ruskem. Jeho kroky, které vedly k sankcím ze strany USA i EU, vyvolávají obavy z nové destabilizace nejen v Bosně, ale i na celém Balkáně.
Bosna a Hercegovina tak i po dvaceti letech od konce války stojí na zásadním rozcestí. Cesta k prosperitě a evropské integraci je stále možná, ale vyžaduje hluboké reformy a politickou odvahu, která v zemi rozdělené etnickými liniemi a sužované korupcí dlouhodobě chybí. Zda se podaří překonat stíny minulosti, ukážou až následující roky.
zdroj: OECD, worldbank
