Washington – Oznámení, že bývalému americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi byla diagnostikována pokročilá rakovina prostaty, která se rozšířila do kostí, vyvolalo vlnu otázek a spekulací. Vzhledem k tomu, že jako prezident měl přístup k nadstandardní VIP lékařské péči a prezidentské prohlídky jsou obvykle velmi důkladné, se mnozí ptají, jak je možné, že si onemocnění ve čtvrtém stadiu lékaři nevšimli dříve. Odborníci však upozorňují, že takový vývoj, ačkoliv může působit podezřele, není zcela neznámý a současná doporučení pro screening rakoviny prostaty se u mužů v Bidenově věku (82 let) liší.
Během svého působení v Bílém domě měl prezident Biden, stejně jako jeho předchůdci, k dispozici lékařskou skupinu Bílého domu 24 hodin denně a vyčleněná zařízení ve vojenských nemocnicích. Prezidenti obvykle sdílejí alespoň část informací ze svých lékařských prohlídek, které jsou zaměřeny na posouzení jejich fyzického zdraví a způsobilosti k výkonu funkce. Přesto se nyní, jen několik měsíců po odchodu z úřadu, objevila zpráva o závažném onkologickém onemocnění.
Bidenův zdravotní stav byl předmětem intenzivního zájmu již během jeho prezidentského mandátu. Nová kniha autorů Jakea Tappera ze CNN a Alexe Thompsona z Axiosu popisuje, jak prezident údajně vykazoval známky zdravotního zhoršení, které jeho asistenti ignorovali nebo bagatelizovali, a to ještě před debatou na CNN, která vedla k jeho rozhodnutí odstoupit z voleb v roce 2024. Lékaři oslovení CNN tento týden však uvedli, že rakovina prostaty obecně není spojována s problémy s rozpoznávacími funkcemi.
Sám Biden se od odchodu z funkce držel spíše v ústraní, ale nedávno vystoupil v pořadu The View se svou manželkou Jill, aby se ohradil proti tvrzením o utajování jeho zhoršujícího se zdravotního stavu.
Rakovina prostaty je podle Americké onkologické společnosti druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u amerických mužů. Možnost screeningu pomocí krevního testu na prostatický specifický antigen (PSA) existuje od 90. let. Tento test však má podle Americké urologické asociace vysoké procento falešně pozitivních výsledků (až 70 %), což může vést k dalším invazivním vyšetřením, jako je biopsie.
USA zesilují špionáž v Grónsku, cílem je podpora Trumpových ambicí na ovládnutí ostrova
Zatímco prezidenti George W. Bush, Barack Obama i Donald Trump si nechávali výsledky screeningu PSA uvádět ve svých lékařských zprávách, Bidenovy zprávy z doby jeho prezidentství se o screeningu rakoviny prostaty nezmiňují. Jeho mluvčí v úterý uvedl, že jeho „poslední známý“ test PSA byl proveden v roce 2014. Donald Trump v pondělí vyjádřil překvapení, že veřejnost nebyla o Bidenově diagnóze informována dříve, a označil PSA test za standardní součást lékařské prohlídky.
Odborníci na rakovinu prostaty však upozorňují, že tomu tak nutně být nemusí, zejména u starších mužů. Mnohé lékařské asociace, včetně americké pracovní skupiny pro preventivní služby, nedoporučují provádět screening PSA u mužů starších 70 let. Důvodem je, že většina případů rakoviny prostaty roste pomalu a léčba může v některých případech způsobit více škody (např. inkontinence, poruchy erekce) než samotné onemocnění. Americká onkologická společnost rovněž uvádí, že muži bez příznaků s předpokládanou délkou života kratší než 10 let by neměli být vyšetřováni. Bidenovi je 82 let, přičemž průměrná délka života muže v USA je přibližně 76 let.
Existují však i agresivní formy rakoviny prostaty, které mohou rychle postupovat. Někdy může rakovina vyrůst dostatečně rychle na to, aby se projevila jako metastazující onemocnění i v období mezi pravidelnými screeningy. Ve vzácných případech navíc rakovina nemusí produkovat PSA vůbec, nebo jen ve velmi nízkých hladinách, které by při screeningu nevyvolaly poplach.
Lékařské prohlášení o Bidenově zdravotním stavu z roku 2019, kdy se připravoval na kandidaturu, zmiňovalo běžné onemocnění zvané benigní hyperplazie prostaty (BPH), tedy nezhoubné zvětšení prostaty, které je u starších mužů časté.
Diagnóza pokročilé rakoviny prostaty u bývalého prezidenta tak otevírá komplexní diskusi nejen o jeho osobním zdravotním stavu, ale i o současných doporučeních pro screening, specificích různých forem tohoto onemocnění a o tom, jaké informace by měly být veřejnosti o zdraví nejvyšších představitelů poskytovány.
