Když se řekne „Velká zeď“, většině z nás se vybaví ta čínská. Věděli jste ale, že napříč euroasijskou stepí se táhne další, méně známý, ale neméně fascinující systém hradeb? Nový archeologický výzkum v Mongolsku naznačuje, že tyto středověké monumentální zdi možná nesloužily jen k obraně, ale i k něčemu úplně jinému.
Velká čínská zeď je bezpochyby ikonou, ale zdaleka není jediným obranným systémem, který kdy vyrostl na severu východní Asie. Různé dynastie a skupiny zde v průběhu staletí budovaly fyzické bariéry, které sloužily jako funkční i symbolické hranice jejich říší. Jedním z nejméně známých je tzv. Středověký systém zdí, síť hradeb, příkopů a opevnění táhnoucí se v délce přibližně 4 000 kilometrů přes části dnešní Číny, Mongolska a Ruska. Byl vybudován v 10. až 12. století našeho letopočtu několika dynastiemi, především dynastií Ťin, založenou džürčenskými kmeny ze Sibiře a severovýchodní Číny.
Aby vědci lépe porozuměli tomuto málo prozkoumanému systému, tým z izraelských, mongolských a amerických institucí se zaměřil na jeho 405 kilometrů dlouhou mongolskou část, známou jako „Mongolský oblouk“. Výsledky jejich průzkumu a vykopávek v jednom z opevnění byly publikovány v prestižním časopise Antiquity.
„Snažili jsme se určit využití opevnění a Mongolského oblouku,“ uvádí vedoucí autor výzkumu, profesor Gideon Shelach-Lavi z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. „Jaká byla jeho funkce? Byl to primárně vojenský systém navržený k obraně proti invazním armádám a nebo měl spíše kontrolovat nejvzdálenější regiony říše řízením hraničních přechodů, řešením občanských nepokojů a prevencí menších nájezdů?“
Během vykopávek čekalo na tým překvapení. Na rozdíl od silných kamenných zdí samotného opevnění se ukázalo, že struktura táhnoucí se podél Mongolského oblouku ve skutečnosti nebyla zdí v pravém slova smyslu, ale spíše relativně mělkým příkopem doprovázeným valem zeminy. Takový příkop by nebyl příliš efektivní pro obranu, ale mohl fungovat jako mocný symbol, označující území pod přímou kontrolou dynastie Ťin, uvedl server phys.org
Podle vědců mohl tento systém také pomáhat usměrňovat pohyb lidí k branám, kde bylo snazší je kontrolovat. Hustá síť pevností podél linie příkopu by umožňovala posádkám monitorovat, kdo hranici překračuje, a v případě potřeby je zastavit. To naznačuje, že Mongolský oblouk, a možná i větší část celého Středověkého systému zdí, nebyl primárně vojenský, ale spíše civilní povahy. Jeho účelem mohlo být spíše řízení pohybu lidí, zvířat a zboží než obrana proti rozsáhlým vnějším útokům.
Nálezy z vykopávek, včetně mincí dynastie Sung, mnoha železných artefaktů a vyhřívané kamenné plošiny sloužící jako kamna a lůžko, navíc ukazují, že do výstavby a údržby posádky byly investovány značné prostředky. To naznačuje, že středověké mocnosti východní Asie kladly velký důraz nejen na vojenskou, ale i na civilní infrastrukturu na svých hranicích, a byly ochotny investovat nemalé zdroje do veřejné demonstrace své moci a usnadnění obchodu napříč stepí.
Zdá se, že asijské stepi skrývají ještě mnohá tajemství a „Velká zeď“ nemusí být jen jedna. Každý takový objev nám přináší nový dílek do skládačky fascinující historie lidstva.
