Senát schválil novelu stavebního zákona, která řeší potíže s digitalizací ISSŘ
Senát včera večer schválil dlouho očekávanou novelu stavebního zákona, která řeší potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novela přináší tzv. bypass, který dočasně umožní stavebním úřadům využívat původní systémy a poskytne stavebníkům možnost předkládat dokumentaci v digitální podobě. Pokud novelu podepíše prezident, nabude účinnosti od 1. ledna 2025 a dočasně se tak změní současný stav, kdy stavební řízení v řadě případů probíhalo po neúspěšné digitalizaci od července letošního roku často v rozporu s platným právem.
Digitalizace stavebního řízení byla spuštěna letos v červenci, ale od počátku ji provázejí vážné problémy a průtahy způsobené právními spory okolo výběrových řízení na dodavatele systémů. Tyto komplikace vedly mimo jiné k odvolání tehdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše z vlády. Nový systém, který by měl tyto potíže plně odstranit, se očekává nejdříve od 1. ledna 2028.
Přechodná opatření a plány
Novela zavádí dvě přechodná období. První bude platit do poloviny roku 2025 a týká se účelů územního plánování a národního geoportálu. Druhé skončí na konci roku 2027 a vztahuje se k digitalizaci stavebního řízení. Do té doby bude možné používat jak původní systémy, tak ty nově spuštěné, a zajistit tak kontinuitu procesu.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že přechodné období zajistí státu dostatek času na vytvoření a zavedení nového systému. Ten by měl být stabilnější, spolehlivější a plně odpovídat legislativním požadavkům. „Tento bypass nám dává potřebnou právní jistotu pro všechny účastníky stavebního řízení,“ dodal ministr.
Kritika a další kroky
Novelu kritizovala například pirátská senátorka Adéla Šípová, podle níž jde o rezignaci na dosavadní práci na digitalizaci. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) však oponoval tím, že bypass není konečným řešením, ale pouze cestou k zajištění funkční infrastruktury.
Ministerstvo nyní pracuje na zadávací dokumentaci pro novou zakázku, jejíž realizace by měla proběhnout do roku 2028. Do té doby budou probíhat i další drobné úpravy současných systémů, včetně vylepšení Portálu stavebníka a jeho propojení s lokálními aplikacemi pomocí univerzálního technologického rozhraní API.
Hlasování a obsah novely
Pro novelu hlasovalo 45 ze 70 přítomných senátorů. Diskuzi vyvolal i pozměňovací návrh Michaela Canova (SLK), který požadoval omezení působnosti obecních stavebních úřadů pouze na infrastrukturu a vodní díla, nikoli na bytovou výstavbu. Tento návrh byl však odmítnut.
Novela stavebního zákona tak podle předkladatelů přináší komplexní řešení, které má za cíl stabilizovat procesy a zlepšit kvalitu stavebního řízení v České republice.
Pro informační systém stavebního řízení (ISSŘ) z navrhované novely stavebního zákona vyplývá několik klíčových aspektů:
1. Možnost dobrovolného využívání v přechodném období:
- ISSŘ není povinné využívat ve všech případech během přechodného období (do 30. června 2025 pro územní plánování a do 31. prosince 2027 pro stavební řízení).
- Stavební úřady a dotčené orgány mohou pracovat jak s ISSŘ, tak s jinými stávajícími informačními systémy.
2. Zachování některých funkcí:
- ISSŘ zůstává dostupné pro správu a evidenci úkonů, pokud jej úřady chtějí využít.
- Povinné zůstává vedení elektronických dokumentací (evidence projektové dokumentace) přes Portál stavebníka.
3. Snížení evidenčních povinností:
- Povinnosti evidovat úkony v ISSŘ se v přechodném období dočasně omezují.
- Dokumentace a úkony mohou být spravovány prostřednictvím jiných systémů s možností pozdějšího převedení dat do ISSŘ.
4. Dlouhodobý význam ISSŘ:
- ISSŘ je nadále rozvíjeno Ministerstvem pro místní rozvoj a jeho funkcionalita bude postupně rozšiřována.
- Po skončení přechodného období bude ISSŘ opět hrát klíčovou roli v rámci digitalizace stavebního řízení.
5. Právní jistota:
- Veškeré úkony provedené v ISSŘ během přechodného období zůstávají platné.
- Předpokládá se postupný přechod na plné využívání ISSŘ v souladu s novelou.
Shrnutí:
Pro ISSŘ plyne, že během přechodného období není jeho využívání povinné, což má za cíl usnadnit přechod na digitalizované procesy. Nicméně jeho klíčové funkce zůstávají zachovány, především v oblasti elektronických dokumentací a digitalizace stavebních procesů. ISSŘ se tak i nadále rozvíjí jako centrální nástroj pro správu stavebních řízení.