Aragon na severovýchodě Španělska, kraj kukuřičných polí, broskvových sadů a třešňových hájů, byl vždy místem, kde voda platila za vzácnou komoditu, a to ještě před nástupem klimatických změn. Nyní, s rostoucí hrozbou sucha, by se aragonští farmáři mohli ocitnout v konkurenčním boji s novým, mocným a extrémně žíznivým sousedem: technologickými giganty.
Americké společnosti Microsoft a Amazon investují miliardy do nákupu pozemků v této stále více vodou stresované oblasti s cílem vybudovat datová centra, která typicky spotřebují mnoho milionů litrů vody ročně. Španělská i regionální vláda jsou nadšené. Bývalá španělská ministryně pro digitalizaci loni oslavovala rozhodnutí Amazonu a chlubila se, že Španělsko je v čele technologických inovací a umělé inteligence v Evropě. To jde ruku v ruce se snahou Evropské unie vybudovat více datových center na domácí půdě – Evropská komise chce ztrojnásobit kapacitu datových center v EU během příštích pěti až sedmi let.
Místní obyvatelé však technologickým slibům příliš nevěří. Zatímco giganti jako Amazon slibují investice přesahující 15 miliard eur, pracovní místa, partnerství s místními školami a iniciativy v oblasti udržitelnosti, vznikají občanské skupiny, které se obávají, že si technologičtí obři přivlastní jejich vodní zdroje. Farmář nakonec nikdy nevyhraje, myslí si aragonský farmář Chechu Sánchez. Aktivistka Aurora Gómez a její skupina Tu Nube Seca Mi Río (Tvůj cloud vysušuje mou řeku) vedou kampaň za moratorium na všechna nová datová centra ve Španělsku. Podle Gómezové jsou farmáři, největší spotřebitelé vody v Evropě, mezi nejzranitelnějšími a zároveň nejrozhořčenějšími.
Bitva o vodu se odehrává napříč Evropou, od Irska po Francii, a komplikuje ambice v oblasti umělé inteligence, čímž staví evropské politiky před dilema. O energetické náročnosti a uhlíkové stopě AI se napsalo mnohé, ale provoz datového centra je také extrémně náročný na vodu. V roce 2024 spotřeboval evropský sektor datových center přibližně 62 milionů metrů krychlových vody, což odpovídá zhruba 24 000 olympijským bazénům. S růstem sektoru se očekává nárůst spotřeby na 90 milionů kubíků do roku 2030. Důvodem je obrovské teplo generované datovými centry, které vyžaduje neustálé chlazení.
Čína nasazuje kvantový „diamantový prsten“ na ochranu elektrické sítě před masivními blackouty
Spotřeba vody technologických gigantů prudce roste. Microsoftu se téměř zdvojnásobila za tři roky a blíží se 8 milionům kubíků, přičemž většina míří na chlazení datových center. Amazon svou celkovou vodní stopu nezveřejňuje. Pro firmy je paradoxně logické stavět datová centra v oblastech s nedostatkem vody, protože suché regiony často poskytují optimální podmínky, jako je dostatek půdy a nízká vlhkost.
Obavy o vodu však globální závod ve zbrojení umělou inteligencí nezpomalují. Vlády EU jsou odhodlány budovat další datová centra ve snaze dohnat lídry v AI, USA a Čínu. Interní dokument Evropské komise, který získal server POLITICO, shrnuje strategie zemí na podporu udržitelné, geograficky vyvážené infrastruktury optimalizované pro AI. Návrh připravované strategie Komise pro odolnost vůči vodě zase konstatuje, že strategické sektory pro čistou a digitální transformaci, včetně datových center, spotřebovávají velké množství vody a měly by být v budoucnu tlačeny k maximálním úsporám.
Technologické společnosti se snaží propagovat své snahy o inovace chladicích systémů a kompenzaci spotřeby vody. Microsoft, Amazon Web Services i Google slibují, že do roku 2030 budou vodně pozitivní nebo že, doplní více vody, než spotřebují. Aktivisté to však označují za greenwashing. Expert z Oxfordské univerzity Kevin Grecksch tvrdí, že je fyzicky nemožné doplnit více vody, než jste odebrali. Voda se pohybuje v neustálém přírodním cyklu a její dostupné množství je omezené.
Nedávné rozsáhlé výpadky proudu ukázaly, že i pokročilé sítě mohou selhat. Investice do pokročilých řešení pro ukládání energie a promyšlené plánování vodních zdrojů jsou klíčem k zajištění odolnosti našich energetických a životních systémů do budoucna.
